ZAPPO: Buk je best of. Vizuálně sice nic moc, ale je to naprosto homogenní dřevo, tzn. minimální póry. Jasan je jak řešeto a v těch dirkách může něco zůstávat zalezlé. Ty póry se určitou technologií dají trochu zaslepit, ale netuším, jestli to tak dělá. Já dělal endgrain vlastně jen jednou (a znovu nechci) a bylo to právě z jasanu, takže jsem si s těma pórama docela vyhrál a nic by do nich lézt nemělo.
WITTGENSTEIN: S tou terminologií je hrozný problém:). Americký ořech taky může být kde co. Např. se tak říká ořešáku černému (ty hnusné ořechy, co se nedají moc jíst), z toho jsem dělal ledacos, např sayu. Je o dost měkčí než klasický vlašák (ořešák královský) a opotřebování tak bude rychlejší. Taky by mě zajímalo, co dělá s chutí. To dřevo je neskutečně aromatický. Když to hobluješ rukou nebo řežeš na cirkuli, tak máš v dílně, jak kdybys do mixéru nacpal zelené šlupky z ořechů. Ale možná vozí fošny nějakého ořechu z US, který se chová jinak. Čert ví. A třešeň je samozřejmě krásná. Mám jí odhadem tak dva kubíky. Bohužel v Jeseníkách a nemám k ní katr na rozřezání ani mechanickou ruku, která by ji přestěhovala:).