Teroristická skupina, která se nekonala
Článek byl na přímý příkaz Blairovy vlády stažen z webové stránky Guardian
Duncan Campbell
(více o autorovi=>>)
23.4.2005
Zdálo by se, že Colin Powell a jeho slavný projev před OSN z února 2003, ve kterém zdůvodňoval nutnost zásahu proti Iráku, už nemohou být více ponížení, ale londýnská porota včera zlikvidovala další jeho část. Totiž tvrzení, že Irák a Osama bin Laden udržovali a podporovali řadu teroristických buněk po celé Evropě, jednu z nich také tzv. londýnskou ricinovou buňku.
Včerejší verdikt poroty týkající se pěti obviněných a čtyřech osvobozených jasně potvrzuje, že žádná ricinová buňka nikdy neexistovala. A žádná buňka nikdy nevlastnila ani nevyráběla ricin. Vláda to nějak zapomněla občanům sdělit. Celé tři roky až do dneška přiživovala v občanech strach tvrzením, že ricin byl nalezen v bytech, kde někteří obvinění žili. Nebyl.
Třetím sloupem travičské teorie al-Káida — Irák bylo domnělé spojení mezi tím, co Powell nazval "travičskou britskou skupinou" a tréningovým táborem v Afghánistánu. Důkazy, které státní žalobce hodlal použít k prokázání spojení mezi obviněnými, Afghánistánem a al-Káidou, nikdy nebyly porotě předloženy. A to proto, že loni na podzim se tajně konal ještě jeden soud v rámci oficiálního soudu. V tom tajném sporu byli na jedné straně vědci z vojenské laboratoře v Porton Down, na druhé straně moje maličkost. Řešili jsme otázku: "Odkud se vlastně vzala informace o jedech a chemikáliích?"
Šlo o pět stránek v arabštině popisujících amatérsky jak vyrobit ricin, cyankali, botulin a seznam chemikálií použitelných k výrobě výbušnin. Jejich autorem je jediný usvědčený Kamel Bourgass. Jeho spolu-obvinění se domnívají, že je získal z internetu. Žaloba tvrdila, že je obdržel v Afghánistánu.
Požádali mě, abych se pokusil najít na internetu původní zdroje. Znamenalo to prozkoumat islámské webové stránky publikované bin Ladenem a jeho následovníky a vyhledat tam nejbohatší zdroje informací jak ublížit: texty americké pravice zaměřené na přežití a texty lobbistických skupin obhajující právo nosit zbraně.
Skutečnost, že jsem se stal soudním expertem na tyto otázky, způsobila, že se teď v ulicích Londýna cítím mnohem bezpečněji. Tak tohle byly interní dokumenty údajné buňky al-Káida plánující v Británii "něco velkého". Jenže návody nebyly nikdy ověřeny, nebyly původní, a byly jasně "vypůjčeny" z amerických zdrojů. A navíc ricin není ZHN. Je to jed, který byl v minulosti použit jednotlivci proti jednotlivcům v (ne vždy úspěšné) snaze připravit někoho o život.
Byl-li tohle projev destruktivní zloby bin Ladenových následovníků, kterým hodlali zpustošit Londýn, bylo to impotentní. A přeci šlo právě o těchto pět listů Bourgassových poznámek, které vyvolaly vlnu hororových příběhů o tom, co by se mohlo stát, kterými nás vláda častovala, nových vládních opatření a vyhlášek omezujících kde co a urychlených příprav na útok jedovatými plyny.
Laboratoř v Porton Down patří mezi chmurné stránky moderní britské historie. Po 2. světové válce se tam prováděly testy s nervovým plynem sarin na vojácích.
Port Down rovněž zřejmě způsobil v roce 2001 epidemii slintavky a kulhavky, na kterou doplatily miliony zvířat zbytečnou smrtí a pro britské farmáře to to znamenalo pohromu. Ampule s virem slintavky a kulhavky se ztratila z Port Down před epidemii.
Pozdější komise vedená profesorem Michaelem Dowerem, která zkoumala, jak a kde se epidemie objevila, dostala řadu oznámení, že nemoc se nějakou dobu šířila po britském venkově, a vláda odmítla to oficiálně přiznat. Rovněž existují zprávy, že britské ministerstvo pro agrokulturu nedlouho před epidemii provádělo podivné kroky: nechávali si zjišťovat prodejce dřeva (pro příští hranice), cvičili se v simulovaných očišťováních kontaminovaných oděvů, tiskli nálepky "infikováno slintavkou a kulhavkou", apod.
Zdroj: Prisonplanet.com
Je ovšem pravdou, že když tým odborníků z Porton Down v lednu 2003 zkoumal byt ve Wood Green, citlivé senzory jejich výbavy odhalily přítomnost ricinu. Jenže šlo o vysoce citlivé přístroje používané v situacích, kde by neodhalená stopa jedu mohla být pro někoho fatální. O několik dnů později pak dr. Martin Pearce, vedoucí týmu pro identifikaci biologických zbraní z laboratoří v Porton Down, přiznal, že žádný ricin nalezen nebyl. Zpráva byla poslána do Londýna. A cestou z Port Downu do Londýna se nějak stalo, že byl změněn její smysl. Z negativního nálezu se stal nález pozitivní.
Vládou plánované spojení na Afghánistán bylo postaveno na materiálu, který vyhrabal nezávislý novinář píšící pro Times po americké invazi v Kábulu. Některé texty byly v arabštině, některé v ruštině. Byly podstatně podrobnější než Bourgassovy zápisky. Nicméně podle šéfa chemického oddělení v Porton Down, dr. Chrise Timperleyho, dokazovaly "společnou základnu a vývoj" v metodách, takže tím mělo být prokázáno troj-spojení mezi londýnskou skupinou severoafričanů, Afghánistánem a bin Ladenem.
Achillovou patou Timperleyho nálezu bylo to, že ani on, ani zpravodajské zdroje neprověřovaly žádné další dokumenty, které by mohly být zdrojem. Odborníci z Porton Down a jejich poradci z řad zpravodajských služeb přiznali, že nikdy neslyšeli o "knize jedů od mudžhahadínů" obsahující návody na ricin a mnoho dalších. Dokument, jehož autoři jsou veteráni z afghánské války v roce 1980, je na internetu k nalezení od roku 1998.
Všechny nitky zdrojů vedou nikoliv do Kabulu, ale do Kalifornie a středozápadu USA. Návody na výroby ricinu byly sepsány před dvaceti lety mužem jménem Kurt Saxon. Nabízí na internetu video a knihy. Před tím, než začal soud s travičskou skupinou, jsem mu do Arizony telefonoval. Poslal mi za 110 dolarů plnou hrst CD a instruktážních videí s návody jak udělat bomby, rakety, jak zaminovat prostor a také jak vyrobit ricin. Video s návodem na ricin jsme předali policii.
Když jsem v říjnu soudu dokázal, že seznam chemikálií nalezený v Londýně je přesnou kopií seznamu na internetové stránce v Palo Alto v Kalifornii, žalobce upustil od tvrzení o existenci spojení mezi Kabulem a al-Káidou. Ale zdá se, že tato informace nedorazila do kanceláře tehdejšího ministra Davida Blunketta, který ještě dva týdny poté bičoval strach veřejnosti. 14. listopadu tvrdil, že (cituji) "vidíme al-Káidu a jejich mezinárodní spojení před prahy našich domovů a ohrožující naše životy. To bude dokázáno prostřednictvím soudu v příštích měsících."
Největší ostudu utržil pokus žalobců zaplést do případu "manuál al-Káidy". Dokument nazvaný "Manuál afghánské džíhad" nalezla policie při přepadovce v jednom bytě v Manchesteru v roce 2000. Byl předán FBI, kde měl posloužit jako průkazní materiál při soudu roku 2001 v New Yorku. Šlo o soudní přelíčení proti útoku na WTC. Jenže to nebyl manuál al-Káidy. Tak jej pokřtili v roce 2001 na americkém ministerstvu spravedlnosti a jeho obsah v rychlosti zveřejnili na internetu ve snaze dodat argumenty Johnu Ashcroftovi před senátní prezentací, kde obhajoval Patriot Act.
Dokázat, že tento manuál byl napsán v osmdesátých létech minulého století v době americké podpory afghánského odboje proti ruské okupaci, bylo velmi snadné. Předpis na ricin v tomto manuálu je totiž doslovným překladem z americké knížky "Rukověť traviče" napsané Maxwellem Hutchkinsonem a vydané v roce 1988.
Všichni jsme obětí davového klamu. Nepochybuji o tom, že být více kompetentní, Bourgass by se pokusil uškodit. Ale on byl spíše samorostlý islámský tvrďák a ne al-Káidou vycvičený super terorista.
Článek vyšel na webových stránkách Guardian a krátce na to byl na přímý příkaz vlády stažen. Nicméně za tu krátkou chvíli, kdy byl vystaven, stačil být okopírován, a lze jej na internetu nalézt na dalších stránkách.
Údajným důvodem pro stažení bylo prý konkrétní jmenování lidí ze super tajné vojenské laboratoře v Porton Down. Článek se prý na web Guardiánu vrátí jakmile z něj budou vyňaty příslušné pasáže. Myslím, že tam dosud není. Při kliknutí na původní adresu dostanete lakonickou zprávu: Sorry, the requested article is no longer available. Please choose another story from the updated menu.
http://www.zvedavec.org/clanky_1175.htm
------------------------------------------------------
JAXXE --- --- 21:10:38 14.4.2005
The ricin ring that never was
Yesterday's trial collapse has exposed the deception behind attempts to link al-Qaida to a 'poison attack' on London
Duncan Campbell
Thursday April 14, 2005
The Guardian
Colin Powell does not need more humiliation over the manifold errors in his February 2003 presentation to the UN. But yesterday a London jury brought down another section of the case he made for war - that Iraq and Osama bin Laden were supporting and directing terrorist poison cells throughout Europe, including a London ricin ring.
Yesterday's verdicts on five defendants and the dropping of charges against four others make clear there was no ricin ring. Nor did the "ricin ring" make or have ricin. Not that the government shared that news with us. Until today, the public record for the past three fear-inducing years has been that ricin was found in the Wood Green flat occupied by some of yesterday's acquitted defendants. It wasn't.
...
The most ironic twist was an attempt to introduce an "al-Qaida manual" into the case. The manual - called the Manual of the Afghan Jihad - had been found on a raid in Manchester in 2000. It was given to the FBI to produce in the 2001 New York trial for the first attack on the World Trade Centre. But it wasn't an al-Qaida manual. The name was invented by the US department of justice in 2001, and the contents were rushed on to the net to aid a presentation to the Senate by the then attorney general, John Ashcroft, supporting the US Patriot Act.
To show that the Jihad manual was written in the 1980s and the period of the US-supported war against the Soviet occupation was easy. The ricin recipe it contained was a direct translation from a 1988 US book called the Poisoner's Handbook, by Maxwell Hutchkinson.
http://www.guardian.co.uk/comment/story/0,3604,1459096,00.html#article_continue