STUART_HAMPLE: Ono to sem asi moc nepatří, ale když už se to načalo... se zpěvy z Taize je jeden problém: jsou určeny pro poměrně specifickou formu spirituální praxe - meditativní modlitbu se zpěvem. K tomu se hodí dosti dobře, jejich hudební a textová jednoduchost (řekl bych primitivita, ale to by znělo hanlivě a tak to vůbec nemyslím) je v tomto případě pozitivem, protože umožňuje brzy se (při mnohočetném opakování, ke kterému jsou komponované) odpoutat od soustředění na hudbu a text samotné k předmětu meditace, tedy ke Kristu. No a teď kde je ten problém... jednoduše v tom, že v 95 procentech se písně z Taize používají v jiné situaci, než k jaké jsou určené, a tam to, co je jindy jejich pozitivem, začíná být výraznou slabinou. Užití písní z Taize v běžné liturgii škodí podle mého názoru jak těm písním, tak liturgii. Připustil bych to maximálně tehdy, kdybych se musel rozhodovat (Pán Bůh ochraňuj) mezi písněmi z Taize a tříakordovou "kytarovkou". ;-)