I kdyz mam k Tropa de Elite spoustu vyhrad, tak nezastiram ze se na jeji pokracovani docela tesim. Tropa 2 je v tuhle chvili uz dotocena a premieru by pravdepodobne mela mit v srpnu (konkretne 13. srpna), tak uvidime jestli tomu tak opravdu bude a nebo jestli ji nekdo stejne jak tomu bylo u jednicky odcizi a ripne s predstihem. Ve filmu by mel hrat opet Wagner Moura jako kapitan Nascimento, Milhem Cortaz jako kapitan Fabio a konecne objevi se tu i Seu Jorge jako hlavni traficante Beirada :] Vice info snad brzy :)

http://www.csfd.cz/film/276150-tropa-de-elite-2/
http://www.imdb.com/title/tt1555149/

Omlouvám se za OT - ale měl bych na vás prosbu. Asi mi odešel větrák na mém notebooku Asus X51r - chtěl bych se zeptat jestli někdo z vás nemá náhradní, třeba z notebooku rozbitého a funkční větráček mi nemohl darovat nebo prodat. Případně s povděkem uvítám rady, kde takový větrák sehnat za nějákou rozumnou cenu. Představa, že bych měl kupovat do notebooku, který má hodnotu čím dál tím víc blížící se nule nový větrák za 1200+ se mi moc nelíbí. Předem děkuju za jakékoliv rady nebo nabídky do pošty - valeu! :)

ZARA: Matuto znamená v portugalštině přibližně "vidlák" a laranja je výraz pro "pomeranč". V narko-argotu je, ale matuto člověk, který dostane drogy do favely. Je to mezičlánek mezi dovozcem drog (atacadista) a jednotlivými dony a favelami. Matutos nemusí mít nutně vazbu na konkrétní fakci (i když v tomhle případě tomu tak je) - ve většině případů matuto tradičně dodávali různým táborům a žádná exkluzivita se na ně nevztahovala.

Laranjas je tady krycí jméno pro lidi, kteří čistí peníze. Jde o klasické schéma praní špinavých peněz - jde o lidi, kteří zakládají firmy a živnosti, přes které se fakce a jednotlivý donos snaží vyprat příjmy z drog a legalizovat je. Většinou jde o firmy, které vykazují jinak nulovou činnost, nebo operují s příjmy a částkami, které zdaleka převyšují jejich reálné možnosti. To je taky důvod a způsob, proč se brazilské policii (a tohle myslím spadá pod policii federální) daří tyhle snahy vcelku úspěšně sabotovat.

Kde se vzalo označovat tyhle lidi pomeranče netuším. Etymologie toho matuto, ale svoji logiku má. Matuto je jak už jsem psal varianta výrazu "caipira" což znamená vidláka, osobu většinou ze zaostalého vnitrozemí, zaměstnanou v zemědělství v tomhle případě v lesnictví (mata = les) - jde o takový brazilský archetyp pologramotného, bezzubého chlapíka v roztrhané košili, se slamákem a cigaretou nebo dýmkou, viz. krásný obrázek "caipira picando fumo" od José Ferraz de Almeidy Júniora z 19. století. Označení pro mezičlánek má logiku v principu jakým se drogy dostávají do favel tj. z vnitrozemí. Celý proces probíhá tak, že někdo kdo má prostředky - většinou velkodovozce, bohatý narkostatkář (atacadista) zaletí cessnou do Peru nebo Kolumbie a doveze kokain, ten na svojí farmě někde uprostřed Amazonie zpracuje a nařeže. Pak přichází na řadu právě Matuto, který z pralesního venkova dostane drogy do měst na pobřeží a do favel - pomocí tiráků, v osobních autech atd. matuto, ale samosebou v dnešní době není žádný negramotný kurýr, který to proveze v autobuse v igelitce do Ria, ale pouze člověk, který celou operaci mezi dovozcem a donem favely zajišťujě a věř, že jde o poměrně zručné distributory.

TIGRE: pozeram, ze aj jedna dama na zozname :)
btw co su prosim "matutos" a "laranjas"?

Pedagogika utlačených

Paulo Freire (1921-1997) byl brazilský pedagog, jehož teorie pedagogiky osvobození měla rozsáhlý a rozmanitý vliv. Jeho nejznámější kniha Pedagogika utlačených (1972) je hojně čtena, diskutována a ceněna pedagogy, kteří se zajímají o způsoby, jimiž vzdělání může pomoci posílit a osvobodit studenty utlačované politickými, hospodářskými, sociálními nebo ideologickými mocenskými strukturami.

Freire rozvinul své myšlenky o moci vzdělání, aby pomohl osvobodit utlačované vrstvy lidí, když pracoval pro program gramotnosti dospělých mezi brazilskými rolníky a továrními dělníky. Po několika málo letech své práce byl navzdory výrazným úspěchům při výuce dospělých zatčen brazilskou vojenskou vládou a uvězněn za myšlenky a akce, jež byly považovány za nebezpečné. Po sedmdesáti dnech strávených ve vězení byl propuštěn a požádán, aby opustil zemi. Žil v Bolívii, Chile, v Massachusetts (kde vyučoval na Harvardově univerzitě) a ve Švýcarsku. V osmdesátých letech se vrátil do Brazílie. V roce 1985 se stal ministrem školství. V roce 1986 obdržel Cenu UNESCO za vzdělávání.

Freire věřil, že je nezbytné „napřed přečíst svět, než začneme číst slova“. Jeho přístup ke vzdělání v gramotnosti kladl důraz na politické, sociální a ekonomické kontexty životů jeho studentů. Ve své práci se snažil svým studentům pomoci porozumět silám ovlivňujícím jejich životy, aby nad nimi mohli začít sami získávat moc, která by jim naopak pomohla jejich svět změnit. Jelikož sám vyrostl v chudobě, rozuměl „kultuře ticha“, v níž žijí hospodářsky marginalizovaní lidé – jejich nepřekonatelné vzdálenosti od míst mocných, jejich neschopnosti ozvat se svým hlasem v kulturním prostředí –, a chápal, že právě toto ticho je třeba překonat, aby se jeho studenti stali aktivní složkou svého světa. Systém vzdělání však obvykle tuto „kulturu ticha“ podporoval a povzbuzoval, protože školy až příliš často slouží potřebám nespravedlivé společnosti namísto potřebám utlačovaných studentů.

Freireova „pedagogika utlačených“ nabízí studentům získat moc nad svým světem pomocí s pojmenováním jejich problémů a analýzou příčin, jež tyto problémy způsobují. Zatímco tradiční vzdělání studentům říká, co mají znát, Freireovo „vzdělání formulováním problémů“ povzbuzuje studenty, aby sami kladli vlastní otázky, zkoumali svůj svět, sledovali vlastní zájmy. V tomto ohledu se Freire podobá Deweyemu: vzdělání musí vycházet ze zkušenosti studentů, z jejich vlastního světa a z otázek, které z takového setkání plynou, nikoli z „nadřazených“ znalostí učitele. Freire vždy zdůrazňoval, že jakmile studenti získají znalosti a pochopení své kultury, dostanou sílu tuto kulturu proměnit. Freireovo psaní má tudíž silný reformní nádech: učitelé pracují, aby proměnili existující struktury moci a dali svým studentům sílu pozitivně měnit svět. Freire věřil, že školy by měly studentům pomáhat, aby se stali nezávislými, aktivními a odpovědnými příslušníky společnosti, kterou dokážou proměnit. (via kritickemysleni.cz)

Pedagogika utlačených WIKI - http://en.wikipedia.org/wiki/Pedagogy_of_the_Oppressed
Paulo Freire WIKI - http://en.wikipedia.org/wiki/Paulo_Freire
Knížka Pedagogy of the Oppressed ke stažení v PDF v angličtině - http://rapidshare.com/files/377282474/Pedagogy_of_the_Opressed.pdf.html

Ok díky !

BROTHER: http://www.titulky.com/The-Book-of-Life-65012.htm

BROTHER: http://www.istahuj.net/viewtopic.php?f=16&t=6086

TIGRE: srdcovka kamo, svet 2000 ocima nebo jak se ten cyklus presne jmenoval, povazuju za jednu z nej serii, co kdy cz tv odvysilala, byly tam i nejaky kousky z latinsky ameriky, myslim, ze bys byl spokojen, ale opravdu spatne se dohledavaji, po jednom belgickym love story skvostu resicim kouzelnym ikdyz trochu extremnim zpusobem problemy mezi Vlámy a Valony, uz patram marne nekolik let... knoha zivota je film, jak nekdo na csfd pise, co poklada hodne zajimavych otazek k zamysleni, zaverecna filozofujici scena/uvaha pro me top... :)

BROTHER: to neznám - díky za tip ! :)

ale na sandlera a happy gilmore nem, to asi uznas sam...

for voe :))

docela by me zajimal tvuj nazor na: http://www.csfd.cz/film/35347-book-of-life-the/ :)
to mam v top 5 asi... :) ani envim, proc jsem si na to vzpomnel zrovna u medema a tierry... :)

BROTHER: Jj taky jí mám od Medema asi nejradši - s dalšími jeho skvosty v závěsu :)

TIGRE: tierru miluju, uzasnej film...

Docela prijemna samba - kapely Nascente, kterou jinak neznám. Natáčená v Rocinhe a s texty o Rocinhe... Ty velky zabery jsou nataceny z Laboriaux, je tam videt i Cachopa a par jinejch prima mist. Klip nic zazracnyho, ale zas ta hudba a atmo me docela bavi :) - http://www.youtube.com/watch?v=Wc1-fU-MC68

V prubehu mesice moje dva veleoblibeny filmy v ramci promitani v Utopii - oba od baska Julia Medema:



15. 4. 2010 - Vacas (1992)
Film zachycuje tři generace dvou sousedících rodin, žíjících v malé baskické vesnici a ukazuje nám tak obrovskou rivalitu mezi rodinami Iriguíbel a Mendiluze. V první části se ocitáme na zákopech v období třetí karlistické války v roce 1875. Mladý muž Manuel Iriguíbel, zastrašen hrůzami bojů a nechutí bezdůvodně střílet lidi, je zraněn a v domnění, že je již mrtev, je ostatními vojáky naložen na vůz s mrtvými. Při strastiplné cestě, se probere z bezvědomí, jeho jediným svědkem „obživnutí“ a následného opuštění vozu, se stává kráva. Příběh se přesouvá do roku 1905, kdy stejný muž tráví čas malováním krávy, pozorujíc své tři vnučky. Synové obou rodin (Juan a Ignacio) jsou vyprovokováni k souboji v přetínání kmenů, a proto se rivalita prohlubuje ještě více. Na oba soupeře se uzavírají sázky a lítý boj může začít. V příběhu se objevují i záchvěvy lásky, které Juanova sestra Catalina nezvládá uchovávat v tajnosti a tiše Ignacia pozoruje v lese při tréningu na souboj. Tím také začíná milostá aféra mezi nimi, která nakonec vyvrcholí početím Perua. Na scénu nastupuje rok 1915 a s ním nastává i stěhování Perua do USA. Poslední zachycení života baskické rodiny je z roku 1936, kdy se Peru vrací do místa rodiště jako válečný fotograf. Režisér snímku byl v roce 1993 oceněn Goyovou cenou. (_Berunka_)
CSFD - http://www.csfd.cz/film/33860-vacas/
IMDB - http://www.imdb.com/title/tt0103186/
Trailer - http://www.youtube.com/watch?v=h3uKKVaUUbw



6. 5. 2010 - Tierra (1996)
Ángel (Carmelo Gómez) je muž s tajemnou minulostí. Dorazí k jedné španělské vinici, kde má postřikem vyhubit škodlivý hmyz. Brzy se však zamiluje do dvou žen. První je nesmělá a nešťastně provdaná dcera majitele vinice Ángela (Emma Suárez). Druhá Mari (Silke Hornillos Klein) je milenkou muže Ángeliny. V této záplavě emocí chce Ángel nalézt svůj klid. (Tygrys)
CSFD - http://www.csfd.cz/film/33859-zeme-tierra/
IMDB - http://www.imdb.com/title/tt0117909/
Trailer - http://www.youtube.com/watch?v=6UhytKuPUOA

[ Promítání v Utopii aneb Monkey Kru uvádí.... ]

Trochu jsem nestíhal - Riem se prohnaly enormni deste, ktere zpusobily paniku a hruzu po celem meste. Bohuzel letos to nabralo tragickych rozmeru - Rocinha dostala deste nejvic ve meste a podle ohlasu a zprav to bylo docela zlo... ja sam pamatuju co to bylo pred rokem brodit se skrz silnici, ktera se zmenila v prudkou reku plnou bahna a exkrementu a mit co delat nenechat se tim pohltit. Nahore v Laboriaux byly docela sesuvy pudy, stalo to dva zivoty, ale ctvrt dal stoji. Tady je video bez zvuku jak to vypadalo v Roce pred tydnem, toceno evidentne na mobil takze kvalita zla... http://www.youtube.com/watch?v=N4cGILMbnAo

Dneska jsem se rovzpomnel, ze si musim nutne v nejblizsich dnech koupit knížku Ohně na planinách od Šohei Óoky - knížka koukám na Kosmasu podstatně levnější než v knihkupectví (přece jenom 60 kč vs cca 230kč je znát). Knížku jsem bohužel zatím nečetl, znám jen její filmovou adaptaci od Rona Ichikawi, kterou ale když už jsme tu minule načali japonské filmy, považuju za jeden z mé asijské top 10 - jelikož kniha má být údajně (vlastně ostatně jak už tto bývá) ještě lepší, takže sázka na jistotu :)

Anotace knížky:

Pozoruhodná kniha japonského autora Šohei Óoky je zasazena do roku 1944, kdy japonská armáda čelila americké invazi na Filipínách. Špatné zásobování, nedostatek léků i hmotné podpory přivedly ustupující japonské jednotky na pokraj vyčerpání i k naprostému morálnímu rozkladu. Vojáci se rozprchli do hor s vyhlídkou na smrt hladem nebo vlastní rukou, resp. k tomuto účelu přiděleným granátem; nechat se zajmout bylo dle kodexu japonské císařské armády nepřijatelné.

Hrdinou románu Ohně na planinách je svobodník Tamura, nemocný tuberkulózou, kterého zapudila vlastní jednotka a odmítl polní lazaret, a tak je odsouzen k deprimující izolaci od světa lidí. Ponechán sobě samému protlouká se filipínskou džunglí v neustálém ohrožení života, s nepatrnou nadějí na záchranu. Šóhei Óoka v tomto psychologickém románu prozkoumává hranice lidství, líčí příběh člověka v mezní situaci, kterého hlad, samota a beznaděj přivedou na okraj šílenství. Ohně na planinách jsou jednou z nejpůsobivějších výpovědí o zrůdnosti války ve světové literatuře.

Šóhei Óoka (1909–1983) je jedním z vůdčích představitelů první vlny tzv. japonské poválečné literatury, která přinesla protiválečné postoje, psychologickou metodu a snahu o realistické zachycení skutečnosti. Jeho tvorbu ovlivnily rozhodující měrou zážitky z filipínské fronty a z amerického zajateckého tábora. Jeho nejznámější román Ohně na planinách (Nobi), v Japonsku vyznamenaný literární cenou, vyšel v mnoha překladech a byl rovněž zfilmován.



film na CSFD http://www.csfd.cz/film/130502-fires-on-the-plain-nobi/ a na IMDB http://www.imdb.com/title/tt0053121/

Nad Rocinhou mračna - ministerstvo spravedlnosti vydalo další mandáty k zadržení Nem(a) a dalších 18 osob. Deník O Dia dneska přišel s dobrou infografikou - kdo je kdo v organizovaném zločině v Rocinhe, takže obrázek přikládám. Já z těch lidí párkrát zahlédl Nem(a), který ale vypadá ve skutečnosti trochu jinak než na téhle fotce s křečovitým klaunským úsměvem, od vidění z těch lidí na fotkách znám Zé Galinhu a Neta, zbytek obličejů mi nic neříká s výjimkou Perninhy, ale u něj je to daný, že má takový typický archetypální obličej, spíš než tím, že bych si ho konkrétně pamatoval. Takže výkvět místní ADA v akci.

JINDRICH: super díky za tip ! :)