- medard-online
- podrobné informace o větru nad ČR u 54 lokalit
jak číst synoptické mapy - jen v rychlosti: okolo výše (H) se otáčí vítr po směru hodinových ručiček, kolem níže (L) proti směru; čím jsou blíže ty čáry (izobary) tím větší vítr
- windguru
- 222 nouzových letišť, kde by to možná šlo :-)
- landkiting spot Smeťák - děkujeme za snahu všech a odvedený pořádný kus práce
Pravidla na velkých a oblíbených spotech
- Boží Dar
- Brno - Slatina
- Praha - Smeťák
(po najetí myši se zobrazí jméno a případně kontakt)
snowkiting - Je to forma, která se provozuje v zimním období, kdy za použití tažného draka a větru v kombinaci s lyžemi nebo snowboardem máte možnost brázdit zasněžené louky, lány a hory jak z kopce tak do kopce a to bez čekání v dlouhých frontách s nutností investovat do drahých pernamentek. Snowkiting je velmi progresivně se rozvíjející sport po celém světe, nárůst jeho provozovatelů je tak dynamický, že se v zimním období v České Republice objevují každý víkend nová místa pro provozování snowkitingu. Pro snowkiting jsou přednostně určeny kity komorové, padák podobný paraglidovému křídlu jehož fungování zajišťuje proudění větru, který naplní tzv. komory od čehož se také odvíjí název tohoto typu. Proč přednostně? Protože je kite snazší v zimních podmínkách připravit k letu, nemá nafukovací konstrukci a tak je menší pravděpodobnost poškození a je i skladnější, což člověk ocení při delším putování za vysněným revírem do méně přístupných míst.
landkiting - Tato verze se provozuje v létě, ale i v meziobdobí jara a podzimu kdy je na sníh ještě brzo a na vodu v našem pásmu již pozdě. Landkiting se provozuje na zatravněných a betonových plochách a letištích. U této formy kombinujeme kite například s buggy nebo tzv. mountainboardem (menší deska podobná snowboardu s kolečky), je to nejdrsnější verze kitingu a pády tady někdy opravdu bolí. Z tohoto důvodu je velmi důležité mít dobře chráněné tělo, klouby a především hlavu. Landkiting dnes v naší republice provozuje mnoho nadšenců, kteří nikdy nevyzkoušeli jízdu na vodě a jsou tak zarytí landkiteři, že je to ani neláká.
kiteboarding - Tato forma skýtá opravdu nespoutaný pocit volnosti, když jedete na desce podobné wakeboardu o délce kolem 130 cm po vodní hladině taženi drakem zdá se, že se všechno točí kolem Vás a hlavu máte naplněnou adrenalinem až k prasknutí. Kiteboarding sahá do 12tého století viz historie kiteboardingu a prošel několika revolucemi jako přechod z dvoušňůrových draků na čtyřšňůrové, změna tvaru z C na BOW a dnes se stal kiteboarding nejprogresivněji se rozvíjejícím sportem na světě. Pro kiteboarding se používá kite nafukovací, kite který má konstrukci do které se pumpuje vzduch. Díky této pevné konstrukci si kite udží svůj tvar i po pádu na vodní hladinu a je tak snadné jej opětovně odstartovat. Komorové kity se na vodu z pravidla nepoužívají, ale existují výjimky jako komorové kity s uzavřenou náběžkou, ovšem to je jiná a na dlouho. Nafukovací draky lze použít jak na landkiting tak i na snowkiting, dokonce je mnoho jezdců, kteří používají tzv. nafukovačky po celý rok a to z důvodu, že mají lepší letové vlastnosti, rychleji reagují a mají podstatně větší větrný rozsah, což umožňuje použít jeden kite pro velké rozpětí větru.
Kiting má mnoho dalších podob a ať už si vyberete jakoukoli z nich, pocit kdy se perete s větrným živlem prostřednictvím draka a cítíte jeho sílu a kouzlo Vám dává tolik, že je velmi těžké se neposunout a nevyzkoušet co všechno máte možnost díky kitingu zažít.
převzato z bestkiteboarding.cz
V zásadě lze na trhu pořídit tři typy kitů: 1) nafukovací kite, 2) komorový kite s otevřenou náběžnou hranou a za 3) komorového draka s uzavřenou náběžnou hranou. Jak je již z názvů zřejmé, liší se od sebe konstrukcí a mají své specifické vlastnosti, výhody i nevýhody a od toho se odvíjející vhodnost použití.
Nafukovačka pro kiteboardingové závisláky - Nafukovací drak, je typický svou pevnou konstrukcí, která se vytvoří po jeho nafouknutí ruční vzduchovou pumpičkou. Nafouknutá konstrukce zajišťuje jednak to, že se kite na vodě nepotopí a také drží žádaný tvar kitu pro snadný restart draka z vody. Tento typ se začal na sněhu používat z logických důvodů, protože jej kiteboardisté měli k dispozici a na sněhu se samozřejmě použít dá. Nevýhodou při použití na sněhu může být u některých značek problematické startování ze sněhu, oproti komorovým drakům zabere strojení (nafukování, navazování řídících šňůr) i odstrojování o něco více času než u komorových kitů a problémem především pro začínající snowkitery může být mnohem menší životnost oproti nafukovacím kitům. Šoupání pevné nafouknuté konstrukce po sněhu totiž může kite poškodit. Oproti komorákům je sbalený nafukovací kite i o něco objemnější a navíc je potřeba sebou nosit pumpu. Na druhou stranu vývoj těchto kitů je tak daleko, že jsou maximálně přesné v řízení, mají obrovský větrný rozsah a jejich odolnost vůči větrným poryvům je na velice vysoké úrovni. Nafukovací kite lze proto doporučit všem zájemcům, kteří preferují především vodní obdobu sportu a i v zimě chtějí jezdit na tom na čem jsou zvyklí a navíc nechtějí utrácet za další zimní snowkitovou výbavu.
Kity pro kiteboarding mají dlouhou historii a prodělaly za tu dobu řadu změn a vylepšení. Všechny nafukovací draky lze rozdělit do 4 hlavních kategorií z hlediska profilu, což ovlivňuje jejich chování v různých situacích:
C - Jedná se o nejstarší typ draka. Převážně se používá se 4 šňůrami, které jsou navázány na strany draka na náběžné i odtokové straně. Celkový profil je vytvořen pouze nafouknutím hlavního bánu. Hlavní výhody jsou vysoká rychlost manévrování a schopnost draka udržet vás ve vzduchu. Nevýhodou je malá aktivní plocha z celkové plochy draka, minimální chyby odpouštějící chování a výkon regulovatelný pouze úhlem náběhu (nemá depower). Označuje se, na rozdíl od dalších uvedených SLE (supported leading edge) kitů, také jako LEI (leading edge inflatable kite).
Bow - Oproti C profilu pravý opak. Hlavní bán je profilován nejen svým nafouknutím, ale i vyvázáním na tažné šňůry. Profil draka je tím plošší a jeho plocha záběru vyšší. Depowerovatelnost kita je vynikající a tím se rozšiřuje i rozsah větrných podmínek, za kterých se dá tento kite použít. Bohužel se ale tyto vlastnosti odrážejí v nižší rychlosti otáčení, problematičtějším startu z vody, menší stabilitou a větším tahem na baru.
Hybrid - Jde o kompromis mezi C a Bow kity. Na trhu je velké množství těchto kitů z nichž jedni jsou blíže C kitům a druzí naopak Bow kitům.
Delta - Nejnovější typ nafukovacích draků vycházejících z Hybridů se snaží zkombinovat vysokou točivost, lehké starty z vody, vysoký výkon a depower do jednoho univerzálního draka. Toho více či méně dosahuje více trojůhelníkovým profilem a více upravenými konci kita.
Otevřený komoráč pro 100% snowkitery - Protipólem k nafukovacím kitům vznikly kity komorové, které se svou konstrukcí podobají paraglidovým padákům. Tvar těchto draků je dán soustavou samonafukovatelných komor. U otevřených komoráčů jsou náběžné hraně draka otevřené. Výhodou těchto otevřených komor je to, že kite „nafouknete“ (pomocí větru) rychle a snadno a kite má oproti komoráči s uzavřenými komorami také o něco větší výkon. Odolnost komorových draků je oproti nafukovacím mnohem lepší, také strojení a balení je rychlejší a samozřejmě restart ze sněhu je takřka bezproblémový. Dnešní nejlepší snowkiting kity mají díky depoweru (možnost nastavení síly tahu) velký větrný rozsah, jejich řízení je přesné a odolnost pro použití na sněhu je velká. Otevřený komorový kite je prostě ideální pro všechny 100% vyznavače snowkitingu. V létě na vodu se s ním tedy ale raději nepouštějte!
Uzavřený komorový kite pro snowkitery s choutkami vyrazit i v létě na vodu - Tento kite se od otevřeného komoráče liší speciální uzavřenou konstrukcí náběžné hrany, kde otevřené komory nahrazuje systém vstupních otvorů, které umožňují proudění vzduchu dovnitř komor, ale zabraňují vytékání vzduchu ven, a co je nejpodstatnější, zabrání natečení vody do komor při případném pádu kitu na vodní hladinu. Pokud se už nějaká voda do komor dostane. Takový komorový kite lze pak bez problémů použít i na vodu, restart draka z vody je snadný. Vyšší cena oproti komorovým drakům s otevřenou náběžkou je vyvážena větší stabilností kitu v poryvovém větru, kdy nehrozí „zchumlání“ draka a jeho nechtěný pád na zem. Největší výhodou je však již zmiňovaná možnost použití na vodě, a proto snowkiteři, kteří se chtějí v létě prohánět se svým komoráčem i po vodní hladině a současně nechtějí utrácet za dvě výbavy (letní a zimní), jistě dají přednost komorovému kitu s uzavřenou náběžkou.
převzato z rsport.cz
landkiting + snowkiting - Existují dva systémy vyvázanání draků a to s depowerem a bez depoweru. Draci bez depoweru jsou vhodní spíše pro buggykiting díky svému přesnému ovládání a masivnímu výkonu. Draky s depowerem použijeme spíše na mountainboardu pro jejich možnost regulace výkonu. Draci s pevným systémem řízění (bez depoweru) jsou většinou levnější, ale mají také menší větrnný rozsah než drak s depowerem. Prakticky jeden drak s depowerem pokryje rozsah 3 velikostí draků bez depoweru. Vše je hodně odvislé od tvaru, takže můžete mít kite s plochou 6m, který má stejný výkon jako jiný kite ve velikosti 10m. Většinou tomu tak je ale za cenu menší stability, nebo omezení regulace výkonu. Pro snowkiting doporučujeme nespekulovat a vybírat z kitů, které mají čtyři lajny a jsou obdařeny depowerem (depower umožňuje regulovat výkon kitu)
velikosti: platí pro zmiňované draky s pevným řízením a jezdce na buggy s váhou 80kg.
vítr 2-4ms: 8 až 10m2 drak
vítr 4-6ms: 6 až 8m2 drak
vítr 6-9ms: 4 až 6m2 drak
vítr nad 10ms: 2 až 4m2 drak
velikosti: platí pro zmiňované draky s depowerem.
jezdec do 85kg, který chce 1 kite: 10m
jezdec do 85kg, který chce 2 kity: 15m a 10m
jezdec nad 85kg, který chce 1 kite: 12m
jezdec nad 90kg, který chce 2 kity: 15m a 10m
kiteboarding - Pokud kupujete nový kite, jednoznačně bude vaše volba směřovat ke kitu tzv. hybridní konstrukce nebo bow, SLE (čím více výrobců, tím více různých názvů pro v principu téměř shodný koncept). Většina výrobců má v nabídce tyto kity rozřazeny do několika kategorií podle úrovně a zaměření jezdce. Začínáte-li, nepřeceňujte svůj talent a klidně zvolte kite pro začátečníky až mírně pokročilé jezdce. Jsou konstruovány tak, aby odpouštěly chyby a netrestaly vás za každý, byť lehký, přehmat. Fakt, že jejich potenciál pro skoky je samozřejmě slabší, než u modelů pro ostřílené ridery s klidným srdcem přijměte. Samozřejmě, že jinak se bude rozhodovat začátečník v nejlepších letech, který si svá kaskadérská léta již odbyl a jinak mladý ambiciózní talent, který bude pravděpodobně dělat velice rychlé pokroky.
Velikost: není nutné dělat z volby velikosti vědu. Jednoduše shrnuto.
jezdec do 85kg, který chce 1 kite: 11m nebo 12m
jezdec do 85kg, který chce 2 kity: 13m a 9m
jezdec nad 85kg, který chce 1 kite: 13m
jezdec nad 85kg, který chce 2 kity: 15m a 11m
převzato z kite-shop.cz
Mnoho lidí vidí snowkitového draka jako malý padák, který je hnán větrem. Ačkoli to pro některé typy ježdění platí, tímto způsobem drak většinou nefunguje. Drak (kite) pracuje spíše jako křídlo letadla nežli jako padák. Vztlak vytvářený drakem je způsoben prouděním vzduchu přes draka.
Vzduch proudící kolem draka se rozděluje na přední hraně. Vzduch proudící nad drakem je nucen proudit po delší dráze přes zahnutý horní povrch draka . Tím se zrychluje a ztrácí tlak. Snížený tlak vzduchu nad drakem vytváří podtlak. Vzduch pod drakem se pohybuje směrem k oblasti s podtlakem a snaží se tak o vyrovnání tlaků. Drak je nadnášen vertikálním pohybem vzduchu. Drak je tak vlastně "nasáván" směrem vzhůru. Tento efekt se také nazývá vztlak. Vztlak draka je kolmý na proudění vzduchu jako u běžného draka, a ne rovnoběžný, jako u padáku.
Výhodou draka je, že je schopen letět kolmo na vítr a také mírně směrem proti větru. Při použití principu draka je možné jet kterýmkoli směrem, kromě přímo proti větru. Toto pásmo se nazývá "mrtvá zóna". Při pokusu jet v tomto směru se jezdec zastaví, nebo dokonce rozjede zpět. Při jízdě do místa, které je přímo proti větru, je třeba měnit směr jízdy ze strany na stranu. Tento způsob jízdy nazýváme křižování proti větru.
řízení:
Řídící hrazda se drží v horizontální poloze. Jezdec roztáhne ruce a uchopí hrazdu ve stejné vzdálenosti od středu. Řízení draka se provádí nestejnoměrným napínáním tj. přitahováním řídících šňůr (hrazda se neovládá jako volant). Drak se řídí ohýbáním paže v lokti a ramena jsou při tom v pravém úhlu ke draku. Drak se řídí vlevo a vpravo potažením levé nebo pravé strany řídící hrazdy. Otáčením hrazdy se řízení draka neovlivní. Jezdec by měl začít velmi pomalým řízením s pohyby řídící hrazdy v rozsahu pouze několika centimetrů. Musí draku poskytnout čas, aby mohlo zareagovat na řízení. Drak se řídí rozdílně při různých rychlostech větru a délky řídících šňůr. Ve slabém větru je řízení pomalé, v silnějším větru rychlejší. Větší drak se řídí pomaleji než menší. Rychlé řízení draka zvyšuje výkon draka , protože se zvyšuje rychlost letu a tím také vztlak. Pro získání jistoty v řízení je nutné u každého draka strávit nějaký čas nácvikem. Optimální je provádět nácvik ńěkde na poli a dostatečně daleko od stromů a elekrického napětí.
mechanismy pro řízení draka:
Mechanismus pro řízení umožňuje snowkiterovi jeho draka řídit. Běžně snowkiteři používají dvoušňůrovou řídící hrazdu pro dvoušňůrového draka, čtyřšňůrovou řídící hrazdu pro čtyřšňůrového draka a pár rukojetí (ručky) do slabého větru pro rychlejší ovládání draka. Pomocí mechanismu pro řízení může snowkiter řídit draka tak, aby letěl kamkoliv uvnitř větrného okna. Délka řídící hrazdy se mění s velikostí draka. Větší drak potřebuje delší řídící hrazdu a menší drak potřebuje hrazdu kratší. Delší řídící hrazda je lepší při výuce, protože dává jezdci lepší pocit při řízení draka. Jak jezdec pokračuje ve výuce, řídící hrazda se zkracuje na optimální délku. Řídící hrazdy jsou téměř vždy označeny červenou barvou na levé straně hrazdy. Je třeba nastavit řídící hrazdu tak, aby červené označení bylo vlevo. Tímto způsobem je možné rychle určit, zda je hrazda správně natočena. Součástí mechanismů pro řízení čtyřšňůrových draků jsou systémy pro omezování okamžitého výkonu (de-power system).
omezování výkonu u draka (de-power system):
Výkon čtyřšňůrového draka může být snížen zkrácením přední vodící šňůry (zmenšení úhlu náběhu) a zvýšen jejím prodloužením (zvětšení úhlu náběhu). Toto zkrácení nebo prodloužení přední vodící šňůry může být provedeno pomocí řídící hrazdy, nebo de-power systémem.
komorový draci používají celou škálu systémů omezování výkonu:
- Omezení výkonu změnou úhlu náběhu (angle of attack). Podobně jako u nafukovacích draků tento systém umožňuje snowkiterovi měnit úhel náběhu komorového draka.
- Omezení výkonu změnou tvaru - tento systém umožňuje snowkiterovi měnit tvar draka z plochého na srpkovitý a naopak a tím měnit plošný průmět draka a tím jeho výkon.
sheeting čtyřšňůrového draka:
Při jízdě na čtyřšňůrovém draku je možné měnit úhel náběhu a tím nastavit jeho výkon. Pokud je jezdec zaháknut pouze do power loopu (oka), může odtažením řídící hrazdy výkon draka snížit a jejím přitažením výkon naopak zvýšit. Přitažení hrazdy k jezdci nazýváme zavírání (sheeting in) draka. Odtažení hrazdy od jezdce se nazývá vypouštění (sheeting out) draka. Stejnou terminologii používají námořníci pro změny úhlu plachty. Úvazek power loop umožňuje jezdci "vypustit" vítr z draka v případě nárazů. Výkon může být zvýšen pokrčením paží a přitažením hrazdy směrem k tělu, nebo snížen natažením paží a odtažením hrazdy od těla. To je velmi výhodné při jízdě v nárazovém větru, protože při poryvu se paže automaticky napnou a výkon draka se sníží. Po krátkém nácviku se používání čtyřšňůrového draka stane přirozeným a snadným. Pro většinu jezdců je snadnější jet proti větru spíše se čtyřšňůrovým drakem než s dvoušňůrovým, protože toto drak nemá při nárazech větru takový nadbytek výkonu a jezdec může draka vypustit nebo snížit jeho výkon, pokud se zvětší rychlost prkna.
čtyři stupně čtyřšňůrového draka:
Při jízdě může jezdec zvolit několik způsobů, jak se prostřednictvím trapézu spojit s hrazdou. Každý z těchto způsobů je vhodný pro jinou situaci. Tyto způsoby se někdy označují jako stupně (gears) čtyřšňůrového draka.
- První stupeň: jezdec je zaháknut pouze do power loop úvazku. Používá se pro podmínky s vysokým výkonem, kdy je nezbytné snižovat výkon, vypouštět.
- Druhý stupeň: jezdec je zaháknut současně do power loop úvazku a pevného trapézového úvazku. Používá se, když chce jezdec odlehčit svým pažím, avšak potřebuje mírně přitahovat hrazdu, zvyšovat výkon.
- Třetí stupeň: jezdec je zaháknut pouze do pevného trapézového úvazku. Používá se, když jezdec potřebuje velký výkon, přenášený přes trapéz, především v podmínkách stabilního větru.
- Čtvrtý stupeň: jezdec je zcela odháknut. Používá se pro start ze sněhu při lehkém větru vyžadující velké manévrovací možnosti, flexibilitu a dynamiku realizovaných pohybových činností.
nácvik řízení draka:
Před tím, než jezdec přejde na snowkitového draka, provádí nácvik s dvoušňůrovým nebo čtyřšňůrovým cvičným drakem. U malého snowkitového draka (asi 2-3 m2 nebo menší) je pro trénink nejlepší rychlost větru kolem 4-7 ms (4-7 ms je rychlost, při kterém je drak schopen dobře letět a vytvářet tah, avšak ne příliš velký). Při tréninku by se měly používat kratší šňůry v délce asi 20 m. Jezdec by měl zvládnout níže uvedené kroky (před tréninkem s snowkitovým drakem si jezdec musí přečíst bezpečnostní pokynya plně jim porozumět):
- Otočit drak doleva.
- Otočit drak doprava.
- Vést draka po trajektorii ve tvaru číslice 8 na levé straně větrného okna (číslice 8 je šikmo pod úhlem 45 stupňů, horní část je v kulminačním bodě a spodní část je na levém okraji).
- Vést draka po trajektorii ve tvaru číslice 8 na pravé straně větrného okna (číslice 8 je šikmo pod úhlem 45 stupňů, horní část je v kulminačním bodě a spodní část je na pravém okraji).
- Vést draka po trajektorii ve tvaru sinusoidy (nahoru, dolů, nahoru, dolů atd.) při současném běhu doleva.
- Vést draka po trajektorii ve tvaru sinusoidy při současném běhu doprava.
- Ponechat draka, aby se vznášelo na levém okraji větrného okna pod úhlem 45 stupňů vertikálně při současném běhu doleva.
- Ponechat draka, aby se vznášelo na pravém okraji větrného okna pod úhlem 45 stupňů vertikálně při současném běhu doprava.
- Leh/sed na zemi s drakem vznášejícím se v kulminačním bodě. Navedení draka do strmého sestupného letu směrem doleva a použití draka k nadzvednutí těla do polohy vsedě.
- Leh/sed na zemi s drakem vznášejícím se v kulminačním bodě. Navedení draka do strmého sestupného letu směrem doprava a použití draka k nadzvednutí těla do polohy vsedě.
nácvik použití draka k nadzvednutí těla do polohy vsedě:
Tyto kroky musí jezdec opakovat tak dlouho, dokud není schopen provádět je bez vizuální kontroly draka. V této fázi je vhodná doba na to, aby jezdec začal trénovat se svým trapézovým systémem a vyzkoušel automatický bezpečnostní uvolňovací mechanismus spojený se systémem řídícím. Pouze nesmí zapomenout na to, že s malým snowkitovým drakem (asi 3 m2 nebo menším) by měl trénink provádět ve větru s rychlostí nižší než 3 ms:
- Jezdec se zahákne do úvazku (power loop) a snaží se řídit drak pouze levou rukou, kterou drží hrazdu (nebo levou rukojeť u čtyřšňůrového komorového draka).
- Jezdec se zahákne do úvazku (power loop) a snaží se řídit drak pouze pravou rukou, kterou drží hrazdu (nebo pravou rukojeť u čtyřšňůrového komorového draka).
směry jízdy v závislosti na větru
Různé směry, do kterých může jezdec jít vzhledem ke směru větru se označují jako směr jízdy. Každý z těchto směrů má svůj vlastní název a charakteristické vlastnosti.
Rozlišujeme následující směry jízdy:
- Přímo proti větru (head to wind): pokud se jezdec snaží jet přímo do větru. V tomto směru jízdy board nebo lyže přestanou jet vpřed a nazývá se "mrtvá zóna" (no go zone).
- Ostře proti větru (close to the wind): jízda co nejostřeji proti větru bez zastavení. Drak se drží nízko v power zóně a prkno na hraně. Teoretický úhel pro jízdu proti větru je 45° od směru větru. Označuje se také jako maximální vyostřování, stoupání.
- Kolmo na vítr (cross wind): jízda kolmo k větru, kdy je jezdec pod pravým úhlem vzhledem ke směru větru. Při jízdě kolmo k větru může být drak o něco výše v power zóně.
- Odpadání (broad reach): pokud se bude board a nebo lyže pohybovat po trajektorii svírající tupý úhel se směrem větru, nazveme tento způsob jízdy odpadání. Jedná se obecně o nejrychlejší směr, kterým může jezdec jet.
- Přímo po větru (running): jízda po větru je obecně pomalejší než odpadání, proto je lepší mít nadbytek výkonu.
Vyplatí se mít při jízdě realistická očekávání, proto pro začátečníky jej nejlepším kompromisem jízda kolmo k větru. Až jezdec získá lepší dovednosti, bude se moci pokaždé přiblížit o něco více k větru a postupně dosáhne jistoty v jízdě proti větru. Při startu se určí orientační bod v krajině, ležící přesně kolmo k větru z místa startu, tzn. bod, do kterého jezdec směřuje. Označuje se jako cílový bod. Při pohledu po větru od cílového bodu jezdec vidí místo, kam pravděpodobně bude směřovat. Ideální strategií pro prvních několik hodin je jet přesně směrem k cílovému bodu kolmo k větru, otočit se, zvolit si cílový bod na břehu, který je kolmo k větru, a jet zpět k pláži. Pokud jezdec přistane na pláži po větru směrem od výchozího bodu, dojde zpět do výchozího bodu a vystartuje znovu. Není vhodné použít původní výchozí bod jako cílový bod při návratu, protože může být příliš daleko proti větru, než aby bylo možné k němu snadno dojet.
větrné hodiny:
Jezdec stojí otočen zády k větru a představí si, že se drak pohybuje po koleji ve tvaru duhy, která prochází kolmo k větru a její nejvyšší bod se nachází přímo nad jeho hlavou. Jezdec může drakem pohybovat po této dráze jeho směrováním vlevo a vpravo. Čím víc se drak blíží ke krajům "duhy", tím je blíže k vodě.
Uprostřed "duhy" je drak nejvýše. Polohy se popisují pomocí čísel, která odpovídají číslům na pomyslném ciferníku hodin. Nejvyšší bod duhy odpovídá 12 hodinám. Bod vlevo, kde se duha dotýká vodní hladiny, odpovídá 9 hodinám a stejný bod vpravo 3 hodinám. Při pohybu směrem ke 12 hodinám drak stoupá a při pohybu směrem od 12 hodin drak klesá. Pokud je drak přesně nad hlavou na 12 hodinách, nachází se v neutrální zóně.
Neutrální zóna má nejmenší výkon a používá se pro odpočinek, omezení výkonu a nové odstartování z vody. Drak má stále výkon, avšak je nasměrováno vzhůru. Pokud je drak v neutrální poloze nestabilní, může to znamenat, že je vítr nárazový, přichází v poryvech, nebo že je drak nesprávně vyladěn. V těchto případech může drak přepadnout na návětrnou stranu za jezdce a snést se na zem. Tomu lze zabránit fixováním draka v poloze blízké, ale nedosahující 12 hodin. Na ciferníku se nacházejí dvě funkční power zóny, jedna vlevo mezi 10 a 11 hodinami a druhá vpravo mezi 1 a 2 hodinami. Při jízdě kolmo na vítr se drak umisťuje do této zóny, kde má největší výkon.
úhel náběhu:
Hlavním rysem čtyřšňůrového draka je možnost změny úhlu náběhu (Angle of Attack – AOA) za letu. Úhel náběhu je úhel mezi směrem větru a předozadním profilem draka, což je přímá čára spojující náběžnou hranu a zadní okraj draka. Čím menší je úhel náběhu draka , tím menší výkon drak má. A naopak, čím větší je úhel náběhu, tím je výkon draka vyšší. Může se ovšem stát, že jezdec draka příliš přitáhne - zavře. V tomto případě se drak může zastavit. Pokud je drak příliš povolený - vypuštěný, má tendenci přeletět jezdce a zřítit se.
Zkušený jezdec může při jízdě mírně měnit úhel draka , aby vyrovnal jeho výkon při nárazech větru a momentech, kdy se vítr utiší. Tím se omezuje potřeba vodit drak v „osmičkách“ (pro zvýšení výkonu). Jakmile jezdec zrychlí, zdánlivý vítr v křídle se zvyšuje. U čtyřšňůrových draků může tedy jezdec toto zvýšení výkonu při vyšších rychlostech kompenzovat vypouštěním.
seřízení (trimming) draka:
Čtyřšňůrová hrazda má pro tento účel dvě funkce. Power loop (také chicken loop) – úvazek - a de-power. Jednoduše řečeno, de-power nastavuje výkon pro celkové podmínky, power loop nastavuje výkon při nárazech větru. čtyřšňůrové drak se projevuje stejně jako dvoušňůrové, pokud je jezdec při jízdě odháknut, nebo je zaháknut do pevného trapézového úvazku (harness line) . U čtyřšňůrového draka je možné při jízdě na pevné trapézové šňůře snížit výkon draka zkrácením předních šňůr pomoví de-power systému. Tím se sníží úhel náběhu draka, protože se zkrátí přední šňůry. Pro zvýšení výkonu se musí přední šňůry zase prodloužit, aby se zvětšil úhel náběhu. Při normálním použití draka jsou zapotřebí pouze malé úpravy na de-power systému.
něco o teorii větru:
Větrem označujeme pohybující se vzduch. Vítr je vytvářen v důsledku rozdílů tlaku a teploty vzduchu. Masa vzduchu o vysokém tlaku proudí směrem do oblastí s nízkým tlakem vzduchu a snaží se tak nastolit rovnováhu. Tyto vzduchové "buňky" mohou být od sebe vzdáleny stovky kilometrů a mohou způsobit pohyb vzduchu v celé oblasti. Čím větší je rozdíl tlaku, tím rychleji výměna vzduchu probíhá.
Na vítr mají také vliv místní geografické podmínky. Vzduch může proudit úzkým údolím, nebo překonávat horu. Tyto vlivy a další faktory ovlivňují povahu větru. Pokud vítr proudí přes překážky nebo okolo nich, dochází k víření a turbulencím. Překážka, jako například budova, může na návětrné straně (náběžný bod) narušit proudění větru až do výšky, která odpovídá trojnásobku výšky budovy, a na závětrné straně (větrný stín) až do vzdálenosti, která odpovídá sedminásobku výšky budovy. Jakmile vítr proudí přes budovu, vytváří mechanický vztlak. Tento jev je pro snowkitery obzvláště nebezpečný, protože mohou být vyneseni nad překážku a za ní sraženi dolů. Je proto nutné dávat na překážky a u nich se vytvářející turbulence pozor. Je třeba se vyhnout větrnému stínu na závětrné straně překážky, protože vířivý vítr startování a létání velmi ztěžuje a může být nebezpečný.
Je možné si představit, že vítr je jakási řeka, v níž proudí vzduch od jednoho místa k druhému, a pokud člověk doplave doprostřed této řeky a počká, bude brzy odnesen po proudu. To je podstata plachtových sportů - neustálý boj proti tendenci větru hnát jezdce po větru. První směr, kterým se začátečník naučí jet, je kolmo k větru. Jízda proti větru vyžaduje zvládnutí jistých dovedností, kdežto jet po větru je mnohem jednodušší . Dobrý snowkiter obvykle startuje proti větru, aby měl snadný návrat domů na konci dne. Jízda proti větru se někdy nazývá "jízda nahoru" a jízda po větru se nazývá jízda „dolů".
Pokud se jezdec začne třást zimou, měl by přerušit jízdu, ohřát se a najíst se. Působením větru může dojít k podchlazení. Důsledkem této ztráty tělesné teploty je ztráta energie. Únava přichází rychleji a někdy dokonce velmi rychle, což může být nebezpečné při jízdě daleko od místa startu. Je nutné vyvarovat se podchlazení!
Vítr se popisuje dvěma hlavními způsoby: podle směru a podle rychlosti. Směr větru znamená směr, ze kterého vítr vane, například vítr vanoucí od severu na jih se nazývá severní vítr nebo severák. Rychlost větru se měří nejčastěji v metrech za sekundu (ms).
Existuje mnoho ukazatelů větru, které indikují jeho směr, a několik dalších, které hodnotí jeho sílu. Zřejmé ukazatele směru větru jsou nejspolehlivější. Patří mezi ně třepotání vlajky, stoupání kouře pod určitým úhlem, odfouknutí listů a subjektivní pocit při působení větru na pokožku. Obličej je citlivý a je možné použít také starého triku s navlhčeným prstem. Stejně tak dlouhé suché vlasy jsou dobrým ukazatelem směru větru.
Podle Ahrense (1991, 53) se rychlost větru a jeho síla již určují hůře. Prostý rozum napovídá, že pokud vítr pohybuje těžšími předměty, je silný. Dobrý způsob, jak určit sílu větru je sledovat, jak vítr pohybuje stromy; slabý vítr - chvějí se malé lístečky, střední vítr - ohýbají se malé větévky, silný vítr - houpá se celý strom a pokud strom spadne, jedná se o hurikán.
převzato z snowkiting.cz
ovládání komorového draka
startování za slabého a středně silného větru:
- Draka rozbalíte - nezapomeňte dostatečně zatížit sněhem hranu, do které Vám v této pozici fouká vítr. Raději sněhu přidejte, než aby měl drak tendenci někam odlítávat a převracet se.
- Taháte za prostřední šňůry a uděláte krok dozadu, drak začne pomalu stoupat vzhůru. Pokud máte kite, který disponuje depowerem, často postačí jej naplno přitáhnout = zkrátit prostřední šňůry. Když drak stoupá vzhůru, nechte depower zatažený, uvolněte jej až bude kite nad Vámi. Není to nic nezbytného, ale startování bude pohodlnější. Nebude to s Vámi tolik cukat a tahat.
startovaní za silného větru:
Předchozí způsob startování se v silném větru stává kaskadérským kouskem. Takže pokud si před rozjezdem nechcete dát několikametrový polet vzduchem, rozhodně doporučujeme tento start.
- Draka rozbalíte tak, aby vítr nefoukal do spodní hrany jako v předchozím případě, ale naopak podélně. To znamená na kraj powerozóny – do místa, kde bude mít po odstartování minimální tah. Ještě přehnete kraj draka a opět jej zatížíte dostatečným množstvím sněhu.
- Řídítka držíte v pozici od sebe = malý výkon draka. Uděláte pár kroků zpět, drak se nafoukne a začne se zvedat. Tady je důležité netahat příliš silně za šňůru, která jakoby nahoře, protože to by mohlo vést k „prohnání“ draka zónou největšího tahu a pořádnému průtahu vaší osoby po zemi. Pěkně pozvolna zatáhnout, povolit, zatáhnout, povolit a takto draka dostat nad sebe.
přistávání draka:
- Přitáhněte „Landing Line“ – šňůru, která spojuje obě krajní lajny – k sobě. Je vhodné, aby drak před přistáváním stál přímo nad Vámi a neměl tak tendenci se při „couvání“ nějak převracet. Proto je rovněž důležité tahat za prostředek „Landing Line“, aby jste tím pádem přitahovali obě postranní lajny rovnoměrně. Pokud drak přece jen cestuje tam, kde ho nechcete mít, můžete směr korigovat tím, že víc zataháte za příslušnou řídící - krajní - šňůru. Drak bude směřovat na stranu, za kterou taháte.
- Drak “couvá“ k zemi. Pořád držte „Landing Line“ přitaženou, případně korigujte směr přistávání přitažením příslušné řídící šňůry.
- Jakmile kite přistane, zajistěte „Landing Line“. Když je sníh dost hluboký, můžete použít lyže nebo snowboard. Pokud není, tak „Landing Line" zajistěte alespoň provizorně a draka urychleně zatižte sněhem.
přistávání draka – s asistencí:
Jinou možností přistávání (obzvláště vhodnou do silného větru) je způsob, kdy Vám draka chytne kamarád, případně sličná slečna asistentka, kterou samozřejmě máte vždy po ruce.
- Leťte s drakem na kraj větrného okna, kde má nejmenší tah – do stejné pozice jako při startování za silného větru.
- Pomocník chytne draka za kraj, Vy uvolníte tah ve šňůrách tím, že uděláte pár kroků dopředu.
- Asistent zajistí draka sněhem – může přehnout okraj kitu tak, aby jste jej posléze mohli z této pozice znovu odstartovat. Výhodou při tomto způsobu přistání je, že kite v této pozici nemá tendenci nikam odlítávat a nemusíte tím pádem ani zajišťovat řídítka.
obrácení draka při pádu náběžnou hranou na zem – „relaunch“
Ze začátku se Vám bude asi poměrně často stávat, že drak spadne náběžnou hranou na sníh. Nebojte, není důvod k panice, kite je možné jednoduchým trikem obrátit.
- Přitáhněte „Landing Line“ k sobě. Drak by měl mít tendenci se zvednout a převracet se. Problém nastává, pokud málo fouká – drak se sice trochu zvedne, ale nechce se převráatit. Je proto dobré za „Landing Line“ zatáhnout energicky a rychle. Jakmile se drak zvedne, tahejte tak, aby jedna z krajních šňůr byla zkrácena víc než druhá - hodně tím napomůžete otočení kitu.
- Jakmile se drak obrátí, pusťte „Landing Line“ a kite začne startovat, případně postupujte stejně jako při startování – zatahat za prostřední šňůry atd. Tak a můžete znovu zkoušet nějaké opičárny.
převzato z snowkiting.cz
start a jízda s drakem
techniky startu:
Kontrola před startem:
Před startem jezdec zkontroluje, zda jsou ke draku správně připevněny šňůry, zda nejsou překroucené a bezpečnostní systém a bezpečnostní šňůry jsou připraveny k použití. Dále je nutno zkontrolovat, zda má drak správný tvar a všechno je dokonale připraveno. Jde o poslední možnost napravit problém před startem, většině problémů a nehod lze důkladnou předstartovní kontrolou předejít. Následná jízda je potom samozřejmě jednodušší a kvalitnější.
místo pro start:
Velmi důležitý je výběr bezpečného místa pro odstartování. Drak se nesmí startovat nad hlavami okolostojících osob. Ve startovacím místě pro snowkiting si nesmí hrát děti a nesmí tudy procházet chodci. Stejně jako na ranveji letiště je místo pro starty rušné a snowkiteři potřebují pro svá draka manévrovací prostor. Snowkiter často potřebuje svůj start přerušit, a proto potřebuje prostor, kam draka v případě potřeby odhodí (drop zone). Je zapotřebí, aby se jezdec vyhýbal stromům a jiným vysokým překážkám, jako třeba elektrickému vedení. Je vhodné si zvolit místo se zřejmým směrem větru, aby bylo možné předvídat chování draka při startu. Ideálním místem je široká louka. Je třeba vyhodnotit terén směrem po větru od místa, kde jezdec stojí. Tento prostor nesmí být pokryt tvrdými a ostrými předměty, protože jezdec může být náhlým poryvem vlečen či mrštěn . Tento prostor se nazývá doslova "zóna dopadu na obličej", "face-plant zone".
V pádové zóně se nesmí nacházet žádné osoby (jde o zónu s poloměrem, který se rovná délce šňůr draka). Toto místo je pro přihlížející nejvíce nebezpečné. Při vstupu do pádové zóny musí každý sledovat zrakem draka. Pádová zóna se rozkládá i směrem proti větru, protože i tím směrem někdy jezdce drak přeletí. Nikdo se nesmí pohybovat mezi drakem a jezdcem, pokud k tomu nemá specifický důvod. Je velmi důležité zachovávat bezpečnostní nárazovou zónu (safety buffer zone) ve směru po větru. Jezdec může odstartovat předčasně a být vlečen, proto je nutné ponechat si dostatek místa na použití technik vyvlátí draka pro případ, že se start vymkne kontrole. Bezpečnostní nárazová zóna by měla pokračovat za pádovou zónou v délce rovnající se nejméně délce šňůr draka. Je nutno zvážit, kam drak poletí, pokud je jezdec pustí. Pokud je to možné, startuje se drak pod úhlem 90° k větru. Poté jezdec drak nechá pomalu vystoupat po přední straně větrného okna, aby nemělo nadměrný výkon. K většině nehod dochází, když jezdec startuje drak přímo po větru (owerpowered zone) a síla větru jej doslova "vytáhne z bot". Drak se nemá startovat pod úhlem menším než 90° k větru (stalling angle), protože jinak se zastaví, převrátí se po větru a stane se neovladatelným.
sledování jezdcu kolem sebe:
Před startem by měl jezdec určit relativní směr větru. Technika startu, kterou použije by se měla od směru větru odvíjet. Existuje mnoho způsobů startování. Jezdec by měl sledovat ostatní zkušené jezdce ve startovací zóně a všímat si toho, jakou techniku používají. Je možné, že vědí něco, co jezdec neví, a budou podle toho starty provádět.
start s asistencí:
Ideální je, pokud má jezdec partnera, který mu draka pomůže odstartovat. Tento způsob se označuje jako start s asistencí. Trénink partnera pro startování bude jezdci nějakou dobu trvat, přičemž by mu měl ukázat, jak drak držet, a domluvit si s ním vizuální signály. Nahazovač (pomocník) nesmí draka vypustit do té doby, než je jezdec zcela připraven a dá signál (týká se zejména draku nafukovacích). Vžitý český název pro pomocníka se může zdát paradoxní, neboť drak se v žádném případě nesmí házet. Mohl by ztratit rychlost a přestat být ovladatelný. Při stálém větru by měl nahazovač draka jednoduše pustit a ustoupit stranou. Po startu drak letí směrem dopředu (proti větru nebo po větru). Nahazovač by měl stát za drakem a jezdec by měl udržovat napnutí šňůr. Narazí-li do jezdce při startu silný poryv větru, může se jeho drak začít stáčet po větru. V takovém případě musí jezdec okamžitě použít rychlouvolňovací mechanismus, tzv. „hodit padák na leash“, protože by mohl zcela ztratit kontrolu nad tím, kterým směrem drak odstartuje.
start po větru:
Na úzkém míste nebo při slabším větru je někdy nutné použít start po větru. Jakmile drak vyrazí v okně směrem dopředu, bude jezdec schopen pohltit nadbytečnou energii tak, že bude klouzat po větru nebo se nechá táhnout na lyzich nebo snowboardu nekolik metrů po vetru. Start po větru je vhodný pro zkušené jezdce. Existuje riziko, že pokud drak vyletí nahoru prilis rychle, může být jezdec mrsten nekolik metru dopredu.
startování s lyžemi či snowboardem:
Protože májí jak lyže či snowboard pevné vázání, je třeba techniku startu upravit. Na nejlepších technikách se stále ještě pracuje, ale obvykle se vyžaduje obrácený start (reverse launch) tj. drak se startuje pozadu. Tohle pravidlo platí pouze pro nafukovací draky.
radikální startování v plném tahu:
Je nebezpečné a není zajímavé. Často je možné vidět, že někteří snowkiteři používají mnoho radikálních nebezpečných způsobů, při kterých se drak vhazuje do power zóny, což způsobí vystřelení jezdce sotva kontrolovatelným způsobem. Těmto nekontrolovaným startům se říká ironicky "hrdinské" starty. U obráceného startu existuje nebezpečí, že bude pilot vlečen po sněhu.
převzato z snowkiting.cz
rozjezd a jízda
Den po dni sice ubývá z druhé poloviny sezóny, ale noví nadšenci a zájemci o snowkiting se stále objevují. V dalších větách se dozvíte pár základních věcí, potřebných k tomu, aby jste mohli jezdit. Poradíme vám taky, na co si při prvních pokusech o jízdu dát pozor, na co se zaměřit...
První, co musíte znát, pokud chcete úspěšně a bezpečně začít jezdit, je závislost tahu draka na jeho poloze ve větrném okně. Oblast, ve které se drak pohybuje je vlastně čtvrtina koule. Myslím, že je docela snadno představitelné, že pokud drak "stojí" přímo nad Vámi - nachází se na kraji větrného okna - je jeho plocha téměř nevyužita a tím pádem vyvíjí pouze minimální sílu. Naopak, pokud se dostane do polohy, kdy vítr působí na značnou část jeho plochy, vyvíjí velikou sílu.
bezpečnost:
Samozřejmostí musí být výběr vhodného místa, kde máte dostatek prostoru, stálý, ne příliš silný vítr bez poryvů (cca 4-7m/s je vhodná síla), žádné elektrické vedení, stromy a další nebezpečné překážky ve směru, kam fouká vítr. Asi nejlepší je zajet na nějaký odzkoušený snowkite revír, kde navíc potkáte další jezdce a tím pádem máte možnost odkoukat od nich, "jak na věc". Velice důležité je, aby jste si při prvních pokusech našli místo, na kterém nikoho nebudete ohrožovat a překážet ostatním v jízdě. Toto pravidlo bohužel mnozí nováčci naprosto ignorují a přesto, že draka nejsou schopni udržet pod kontrolou, motají se mezi dalšími jezdci, které tímto samozřejmě ohrožují. Může se zdát, že jsou to přehnané řeči, ale nejsou - rychle se pohybující šňůry jsou pekelně ostré. Co z toho plyne? Pokud se učíte na revíru, kde jezdí další snowkiteři, běžte na takové místo, kde nebudete mít nikdo ve směru po větru a to alespoň v prostoru 100 - 200m před vámi. Rovněž si vyzkoušejte bezpečnostní prvky vašeho draka a možnosti jejich použití. NIKDY nepodceňujte situaci a nepřeceňujte své schopnosti !!!
pravidla vyhybání:
a) Pokud se potkají 2 jezdci naproti sobě ve směru jízdy, přednost má vždy ten, který má kite po pravé straně ruky.
b) Jezdec jedoucí ve stejném směru musí dát vždy přednost tomu, který je pomalejší.
c) Jezdec jedoucí výše po směru větru musí udržovat kite nad hlavou a jezdec jedoucí níže po směru větru musí kite udržovat směrem po větru a níže v závislosti na síle větru.
před rozjezdem:
Před tím, než se budete chtít poprvé rozjet, by jste měli mít jasno v tom, jak se drak ovládá a vyzkoušet si řízení malého cvičného draka, který má pouze minimální tah. Pokud jste schopni bez problémů řídit cvičného draka, vyzkoušejte si startování a přistávání vašeho draka za různých podmínek a nezapomeňte rovněž na to, jak obrátit draka při pádu náběžnou hranou na zem. Spoustu rad a informací o těchto věcech najdete určitě v manuálu k Vašemu kitu - rada nad zlato zní: Read The Manual - RTM.
rozjezd - práce s drakem:
Řekněme, že draka jste nastartovali a máte jej přímo nad sebou, tedy na kraji větrného okna, kde drak v klidu "stojí". Základem rozjezdu a samotné plynulé jízdy je umění správně "mávnout" drakem následně ho udržet v zóně, kde má dostatečný tah. Veďte tedy Váš kite o jednu hodinu na opačnou stranu, než chcete jet - tedy v případě, že se rozjíždíte doprava, na 11 hod. Následně se snažte draka řídit tak, aby jste ho protáhli částí větrného okna, v níž vytvoří dostatečný tah pro rozjezd. Toho dosáhnete rychlým přitáhnutím přední ruky. Kite tedy letí větrným oknem směrem dolů a vy jste se rozjeli, v tu chvíli zatahejte zadní rukou, aby drak změnil směr a šel zase vzhůru. Potom už jen opakujte vedení draka nahoru a dolů, nevracejte jej zpět za 12hod. Pokud fouká dostatečně silný vít, není potřeba už dále mávat a stačí draka udržovat cca na 1 - 2 hodině.
Nejčastější chybou, kterou dělá většina začínajících jezdců je taková, že draka vedou dolů po okraji větrného okna, tedy oblastí, kde drak nemá sílu a nemůže je tím pádem uvést do pohybu. Tento špatný pohyb s drakem je způsoben tím, že při "mávnutí" s kitem příliš málo a opatrně přitahují přední ruku. Víme, že čím více zataháte, tím rychleji drak reaguje a letí žádaným směrem. Pokud se tedy nerozjedete, dostaňte draka opět nad sebe a zkuste znovu uvedený postup s tím, že více přitáhnete přední ruku.
Určitě uděláte dobře, pokud nebudete hned při prvním pokusu rozjet se tahat za řídítka co nejvíce, ale naopak raději pozvolna vyzkoušíte zatahat míň - pokud se nerozjedete, tak po druhé zataháte více, po třetí ještě víc, až Vás kite konečně potáhne o pár metrů dál.
Může to znít jako věda, ale všechno je to pouze o tom, že musíte udržet kite v zóně, kde má sílu. Pokud fouká málo, budete muset vodit draka nahoru a dolů, pokud fouká akorát, stačí jej udržovat na 1 - 2 hodině, jak již bylo řečeno. V případě, že je vítr slabý a vy nebudete kite vodit, dostane se opět na kraj větrného okna, kompletně ztratí tah a vy se budete muset znovu rozjet. Pokud fouká hodně, budete se zase muset snažit hodně hranit, čímž vytvoříte velký odpor a kite se posune do oblasti okna, kde táhne míň, což se Vám v tomto případě hodí.
rozjezd - technika na lyžích a snowboardu:
Snowkiting se určitě daleko jednodušeji učí na lyžích a to díky tomu, že na nich můžete pohodlně stát a jediné, na co se musíte soustředit je práce s drakem. V tomto případě asi není moc co dodávat. Pokud se chystáte jezdit na snowboardu, pak budete asi zpočátku mít problém s udržením rovnováhy. Než mávnete s drakem dolů, je asi nejlepší sedět na zemi a ke zvednutí se využít až tah draka. Pokud zvládáte snowboard na sjezdovce, neměl by být rozjezd zas tak složitý. Během jízdy udržujte klasický postoj - pokrčené kolena, narovnejte trup - nehrbte se - a snažte se jet po patní hraně. Váhu přeneste mírně na zadní nohu. Problematická může být jízda na switch - opačnou nohu, než jste zvyklí jezdit na svahu. Samozřejmě existuje několik doporučení pro ulehčení jízdy na switch:
- Nastavte si vázání tak, aby špičky nohou směřovaly od sebe. Tedy např. +20 stupňů přední, -20 stupňů zadní - Vycentrujte vázání tak, aby nebylo posunuté více dozadu, jak bývá zvykem při jízdě po sjezdovce - Používejte snowkiteboard, nebo alespoň twin-tip snowboard, který má rádius stejný v obou směrech. Snowkiteboard je samozřejmě twin-tip a má navíc menší rádius (poloměr) na patní hraně, díky čemuž nemá při jízdě tendenci zatáčet a jede pěkně rovně.
otáčení:
Jelikož je tento článek adresován úplným začátečníkům, popíšeme pouze základní a nejjednodušší způsob otáčky. Jakmile se budete chtít otočit, jednoduše POMALU veďte kite na 12 hodinu. Díky tomu zpomalíte, až postupně zcela zastavíte. Nachystejte se na rozjezd do opačného směru a můžete vyrazit.
upozornění na závěr:
Bezpečnost je na prvním místě, proto dodržujte pravidla zmíněná výše, neučte se jezdit v silném větru, kdy máte kite sotva pod kontrolou a před tím než půjdete na věc vždy zkontrolujte své vybavení.
převzato z snowkiting.cz
případné připomínky směřujte k mě