TACHIKOMA: Hádám, že to bude sice praktické řešení, ale po právní stránce špatně?

Ještě přemýšlím, proč si prostě neudělat svůj účet a mít k němu 2 karty - debetní a kreditní - a jednu přítelkyni nechat.

TACHIKOMA: bude využívat tvůj účet ;)

TACHIKOMA: proste bude mit svůj vlastní přístup do internetového bankovnictví, ale ne svůj účet :). Druhá veta se týká toho, ze není možné jí dispoziční právo udělat bez toho, aby byla přítomná

CAMELLA: K čem mít přístup do elektronického bankovnictví, když tam nemám účet? :-)

TACHIKOMA: jo, tak to je něco jiného :). Bankovnictví a účet jsou dvě rozdílné věci :).

CAMELLA: Já teda ještě cituji z mailu, co mi došel:

"k tomu je zapotřebí, aby měla ve Fio bance zřízeno internetové bankovnictví(není vyžadován účet)."
"Nastavit oprávnění další osobě bohužel není možné jen na základě toho,že byste předložil doklady,či scany dokladů dané osoby."

Trošku mě mate to, že by měla bankovnictví, ale ne účet.

TACHIKOMA: zřejmě specifikum fio. V AirBank můžeš byt jen disponent, bez vlastního uctu

Zkusil jsem se poptat na ten účet vlastník + disponent u Fio banky, ale napsali mi, že je třeba, aby tam měla účet i druhá osoba (disponent). Je to tak u všech bank a nebo jen specifikum Fio banky?

NELDE: Ono i před těmi změnami, ke kterým v posledních letech došlo, tak pokud k účtu kromě majitele nějaký druhý disponent byl, valná většina problémů spojená s blokací účtu vůbec nemusela nastat. Disponent se o smrti majitele zpravidla dozví dřív než banka a má dost času zařídit nezbytné. Když umřel táta, tak ještě po 14 dnech o tom banka nic nevěděla a peníze jsme převedli na účet k mámě. Pro dědické řízení to bylo jedno, protože se bral stav ke dni úmrtí, ale k těm penězům jsme mohli.

CAMELLA: Bylo to před.

NELDE: (dělala jsem v bance a řešila jsem to s x desítkama lidí - všechno po roce 2015 - naopak byl občas problém, že odcházely pořád trvaláky a muselo se to vracet atd)

NELDE: a bylo to v poslední době? Tuším od roku 2015?je to jinak, naopak všechny příkazy atd. odchází, stejně tak disponent normálně s penězi může nakládat, jen samozřejmě zůstatek k datu úmrtí jde do dědického řízení a pokud disponent peníze vybere a není dědic, tak je musí poté dědicům vyplatit.

CAMELLA: Jenže ty práva jsou platná jen dokud osoba, která je dala, žije. Okamžikem smrti už platná nejsou - ani trvalé příkazy banka neprovádí. Měli jsme s tím problém.

NELDE: to ale není pravda :). Normálně jako disponent můžeš účet používat dle dispozičních práv.

CAMELLA: Účet je předmětem dědictví - jak se banka dozví o smrti, je účet blokován do vypořádání dědictví - ani z něj nechodí trvalé platby.

NELDE: v čem konkrétně má disponent po úmrtí smůlu?

TACHIKOMA: U mBank společný účet znamená dva IB přístupy a dvě karty zdarma, zatímco za kartu pro disponenta se platí.
Dále je rozdíl v případě úmrtí majitele - disponent má smůlu, spolumajitel tuším nikoli.

TACHIKOMA: každá má nějaké výhody, ale i nějaké nevýhody. Záleží co a jak často budete využívat. Řeší se to tu každou chvilku, takže stačí kouknout nějaké ty příspěvky zpět.

OK, asi tedy zkusím to řešení s disponentem.
Teď tedy následuje to složitější: vybrat banku, která to umí nejvýhodněji. :-)