EDERA: společným jmenovatelem je "typický klient". Banka by mohla dát podmínku, že klient musí přinést bance zisk v určité výši (např. že musí utratit určitou částku na poplatcích za investice nebo životní pojištění), ale to by v ceníku vypadalo dost blbě. Banka tak hledá "zástupné kritérium", tj. klienta, který má určité vlastnosti (např. příjem v určité výši) a proto se nějakým způsobem chová (např. část svého platu investuje a tak přinese bance zisk na poplatcích).
Obratové kritérium je tak nejjednodušší, z hlediska klienta (ví, jaký má příjem a jestli je to pro něj vhodný účet) i z hlediska banky (marketingově se to nejlépe prodává). Že někdo z těch, kdo ten příjem má, je inteligentní a nenaletí tak bance na produkty s vysokou marží (investice a rezervotvorné pojištění), nebo ten příjem ani nemá a jen ho simuluje, se statisticky ztratí.