GHOSTSTALKER: A ví se, kdo podával trestní oznámení nebo proč se to vůbec řešilo? Protože fakt to jsou situace, které nastávají zcela běžně, mojí mámě kdysi v bance i doporučili, ať ty peníze z tátova účtu převede. Je s podivem, že není trestaná půlka republiky.

EDERA: No tady v tom pripade taky asi nikomu nevznikla skoda, protoze se matka zeny (v rozsudku uvadena jako S. L.) dedictvi "vzdala", a presto to dopadlo, jak to dopadlo.

GHOSTSTALKER: Prosimte, za jak dlouho se to promlcuje? Ptam se pro kamarada...

Zdejsi notari nastesti byli salamisti a to, ze se po umrti s uctama nakladalo nijak neresili.... Zatim.

GHOSTSTALKER: Převedeš je někam, kde nebudou další rok blokované a v případě potřeby budou k dispozici. Myslela jsem to tak, že běžná situace je ta, že se projednává, že na účtu byla v den úmrtí částka X, a i když tam v okamžiku rozhodnutí o dědictví už není (což není zcela běžně, i když nikdo nic nevybral, neb z toho třeba odcházejí dál trvalé platby, inkasa apod.), stejně dědicové dostanou podíl podle té výchozí částky. Problém nastane jen tehdy, když disponent převedené peníze v mezidobí rozfofruje, a i to jen tehdy, když rozfofroval víc, než byl jeho podíl. Pokud nevznikne nikomu škoda, tak asi není co soudit, ne?

GHOSTSTALKER: Nebo tak. Což může tedy dost lidí uvést v omyl.

GHOSTSTALKER:

Stěžovatel v řízení neprokázal jakékoliv oprávnění majetek po jeho manželce do rozhodnutí soudu spravovat.

No tak on neměl ani ta disponentská práva vůbec, natož nastavená, aby nezanikla úmrtím majitele.

EDERA: A co jineho s temi penezi udelas nez ze je "utratis" (=prevedes z uctu)? Primo z tech rozhodnuti soudu:

"Nemůže proto obstát konstrukce obviněného o tom, že dne 2. 10. 2017 vstupoval na své účty a nemohl proto v tomto být nikým a nijak omezován. Vstupoval totiž na účty spadající do společenství jmění, kam navíc patřila i pohledávka vůči bance vyplatit zůstatek na těchto účtech. A protože nebylo ujednáno nic jiného, mohl výkon vlastnických práv k aktivu spadajícímu do společenství jmění tvořeného masou děděného majetku realizovat pouze na základě jednomyslného rozhodnutí všech osob tvořících společenství dědiců (§ 1238 odst. 1 o. z.). Teprve v momentě, kdy okamžikem právní moci rozhodnutí o nabytí dědictví obviněný získal výlučné vlastnictví k předmětným účtům, odpadla limitace založená ustanovením § 1238 odst. 1 o. z. a on s nimi mohl volně nakládat. Sumárně řečeno, obviněný dne 2. 10. 2017 nevstupoval na výlučně své účty a nenakládal tam s výlučně svými finančními prostředky, resp. s výlučně svou pohledávkou vůči bance. ...

Pokud pak obviněný poukazuje na snad běžnou praxi, kdy rodinní příslušníci navzájem znají autorizační kódy umožňující vstupy na účty členů rodiny, pak zde obviněný porovnává neporovnatelné. Nerozlišuje totiž situaci, kdy je rodinný příslušník toliko nástrojem, který vypisuje autorizační údaje podle pokynů oprávněné osoby, která navíc takřka vždy buď biometricky nebo pomocí tzv. PINu či jiného kódu podepisuje operaci sama na svém telefonu, od situace, kdy by tak rodinný příslušník činil pokoutně za zády oprávněné osoby, ba dokonce po její smrti. Snad běžná rodinná výpomoc při používání internetového bankovnictví, tak představuje charakterově zcela odlišnou aktivitu, než jaká je kladena za vinu obviněnému."

6 Tdo 870/2024
https://kraken.slv.cz/6Tdo870/2024

A od US:

"Obecné soudy srozumitelně vysvětlily, že k nabytí dědictví dochází až na základě rozhodnutí (potvrzení) soudu, a to ve prospěch osoby, jejíž dědické právo bylo prokázáno. K nabytí dědictví naopak nedochází - vzdor přesvědčení stěžovatele - jen na základě smrti zůstavitele, ale je naopak nutná úřední ingerence státu. Stěžovatel v řízení neprokázal jakékoliv oprávnění majetek po jeho manželce do rozhodnutí soudu spravovat."

IV. ÚS 307/25
https://kraken.slv.cz/IV.US307/25

BRUKEV: V mojí bublině skoro všichni pro tyhle účely používají AirBank. Mívala to zřízení dvou mobilních bankovnictví,
dvou karet etc. nejméně komplikované. Teď už se to dost setřelo a třeba skutečné spoluvlastnictví, co nabízí mBank, mi přijde fajn a v běžné uživatelské praxi rozdíly mezi bankama taky moc nevidím. Kromě UniCredit, to je furt peklo, co se neposouvá.

GHOSTSTALKER: A nebyl hlavní problém v tom, že ty peníze utratil a nechtěl se o ně dělit? Protože v dědickém řízení se projednává výše zůstatku na účtu k okamžiku úmrtí a pokud se projednala a rozdělila tahle částka a všichni dědicové dostali svůj podíl, tak jsem nezažila, že by někdo řešil, jestli v mezidobí disponent něco vybral nebo ne. Notáře vždy zajímala jen částka v den úmrtí, aktuální zůstatek neřešil.

NELDE: Neni.

GHOSTSTALKER: Jenže on zneužil "cizí" přihlašovací údaje, to je trochu jiný případ, ne? Pokud by užil vlastní, mohl by tvrdit, že o smrti ještě nevěděl, takže maximálně by je musel vrátit. Nevím, co měl za advokáta, že mu tam nechal tvrzení, že stejně by byly jeho (-;

KALIBAN: Urcete se se zenou navzajem spravci sve pozustalosti.

BRUKEV: To, ze dispozicni opravneni v bance nezanilne smrti, neznamena, ze s penezi disponent muze po smrti nakladat.

SPIKE411: toto nám vysvětlovala paní na pobočce ČS, když mi matka dávala disponentská práva. abychom si pohlídali, že právo nezanikne úmrtím majitele účtu.

NELDE: na to bacha - https://www.novinky.cz/clanek/krimi-po-smrti-manzelky-si-z-jejiho-uctu-poslal-300-tisic-dostal-za-to-tri-roky-vezeni-nepomohl-ani-ustavni-soud-40525686