BAILAMARCIA: A víte, co se stane, když dinosaurus sežere krávu na kari a... a také dvě a půl tuny mátové čokolády a přesně čtyři sta krabic s ovocnými nanuky a nakonec spláchne všechno sedmi tisíci litry své oblíbené limonády? Víte, co se stane?

FRK_R23: Od tebe to sedí! Kolik knih jsi za celý život přečetl ty? Stejně jako šampión zázračný kůň: žádnou!

BAILAMARCIA: Nezdá se mi. Nic psané žlutou pastelkou a s písmem vzhůru nohama

FRK_R23: Proč neposloucháš skutečnou klasiku, jako Mozarta, Mendelssohna, nebo Motörhead?

GAUNER: Jsi má radost, slunce zář, úúú, a kroužit navěky budu já...

FRK_R23: Nevěděl jsem, že seš ujetej tímhle směrem.

BAILAMARCIA: O čem nás to přesvědčuješ? Že jsi skrytá veverka? Že si potají přiděláš huňatý ocas, skáčeš z židle na židli a říkáš si „Ocásek“?

GAUNER: Pořád mám stejné touhy, stejné pocity, stejné emoce, ale nemůžu se ničeho dotknout. Už nikdy si nebudu moct přejet růží po tváři, pochovat rozesmáté dítě nebo se pomilovat se ženou.

BAILAMARCIA: a co je ještě nového?

GAUNER: Těžko říct, monitory nefungují.

GAUNER: Budu teď vzadu, korelovat... tam vzadu.

BAILAMARCIA: Máte pravdu, pane. Jako obvykle. Udělal jsem elementární chybu. Jako obvykle.

GAUNER: Ty musíš obětovat svůj život. Na tvém místě bych se zachoval stejně...

BAILAMARCIA: Jde o to ho zabít! A jestli mám obětovat svůj život takovym trapnym způsobem, tak je to jedině dobře!

GAUNER: Ale já nejsem pomstychtivý člověk, takže nemíním žádat trest smrti.

FRK_R23: Ano, ale Rimmerova direktiva 271 říká stejně jasně: „Ani náhodou, ty zmetku plechovej!“

GAUNER: Poslyš, když nám to vyjde, začne oběma nová vesmírná etapa. Budeme nezávislí! Musíme se ale držet předpisů.

FRK_R23: Dlabu na tebe, ty hadronová kebule!