HNILOB: Zanotujem si písničky k táboráku.

Kumbaya, my lord, Kumbaya. Všichni, Krytone. Kumbaya, Kumbaya.

BOODIA: Já vím, že ti to bude připadat uhozený. Ale můžu si na ni ještě zahrát? Aspoň jednu písničku.

MR3SKA: tupa stara treska

FRK_R23: Roby Rakeťák?

MR3SKA: Byl sem převelen z fiktivní sekce.

HNILOB: a jeden vyztužený kondom...

FRK_R23: Jakékoli myšlenky nech na mně, pizizubko.

HNILOB: Jako obvykle ten obřad spočíval ve vztyčení vlajky a zpěvu třiadvaceti slok hymny Vesmírného sboru. Najednou začala planeta soptit, což byla upřímně řečeno docela úleva.

FRK_R23: Nestačilo jim, že nevypadají jako vzor, ale dávali na odiv zvrhlé vlastnosti jako šarm, statečnost, soucit a čest.

HNILOB: Tak jak to, že americká kavalerie porazila Indiány?

FRK_R23: Jo, a tři pacienti, co byli v kómatu, si sbalili věci a šli domů.

HNILOB: No, my si ale taky moc hezky povídáme.

FRK_R23: Takže poker nebude.

HNILOB: Tady nic není, jdem do pětistýho druhýho.

FRK_R23: Na téhle lodi se člověk moc nepobaví. A když nemůžeš na popravu, co ti tu zbývá?

HNILOB: Promiň, tohle je konference agrofobní společnosti.

MR3SKA: Je to jenom kotě, nepozná to.

HNILOB: Kravské mléko... To už jě drahně let co došlo...

FRK_R23: Samozřejmě, pane Nebe, kávičku?

HNILOB: To si piš, kafe jsme pili aspoň tisíckrát. Jsme veteráni.