Dnes jsme se tu všichni sešli, abychom vzdali poslední poctu Georgei MacIntyrovi. George byl vynikající důstojník a tak dobrý přítel, jak jen si lze přát. A jeho ztráta nás zasáhla mnohem víc, než by kdo tušil. Nyní svěřím jeho popel hvězdám, které tolik miloval.

FRK_R23: No né, jo, paráda! Co jsem mu měl říct? ?Nezlob se, Rimmere. Víš, že seš oblíbenej jako nadrženej pes na přehlídce koček??

SLEEPLESS8: Řekl bych, že je to dost povrchní argument.

SLEEPLESS8: Třesky plesky, kamaráde. Každej vůl ti nadlítne nad černou díru, pak lopingem kolem vířící singularity při dvojnásobku rychlosti světla a nakonec vypálí z kolabující zóny!

FRK_R23: Dej si bacha! Du vás zabít!

SLEEPLESS8: Dal sis načas. Kde jsi byl?

Nazdárek. Jmenuju se doktorka Hildegard Lanstromová a jsem úplně šílená.

HNILOB: No, ňáký drobnosti mi tu přebejvaj, ale to je vždycky, když si hraješ na domácího kutila.

MR3SKA: Na práci se dřevem jsem levej jak šavle. Trvalo mi rok, než jsem se naučil zatloukat stanové kolíky.

HNILOB: hoď se do něčeho pohodlnějšího, řekněme třeba.... do rakve

MR3SKA: návrat do limbu nebytí mi připadá jako výhoda.

Ále, vopičáku, ty jsi marod?

MR3SKA: A, Krytone, ty jsi úplný chachumbábů, čili vykuk v plechovém rouše.

Chce prý mačkat Tvůj zadeček!!!!

MATHES: Vím, o co ti jde. Je to růžový a je to v mý hlavě a tam to taky zůstane.

FRK_R23: Není nad starou dobrou písničku o lásce.

MR3SKA: To je moc smutné, Listere, ale co naděláš?

FRK_R23: Jsme v loji

MATHES: dam ti rovnou tri

FRK_R23: Nevymlouvej se a vrať mi moji paži.