FRK_R23: Možné, ale velmi nebezpečné. Pokud jde o vedlejší účinky, mohl byste se změnit v blábolajícího prosťáčka.

SKRU: Listere, kdybys žil v celibátu jako já, neměl bys tyhle problémy.

SKRU: Můžu jíst? Totiž v tomhle těle je to možné?

FRK_R23: Nevím, co bych si bez tebe ty poslední tři tejdny počal. Seš jako Matka Terezoid. Přines` jsi mi jídlo?

SKRU: Vylaď na Duševní zdraví FM.

FRK_R23: Možná jsme už moc dlouho v hlubokym vesmíru, ale ta její figura mě pokaždý tak rajcuje. Jsem ujetej?

SKRU: Jak se s tím můžeš jenom tak smířit?

KACHENNA: Jak jsi tohle dokázala? No jasně! Protáhla jsi se ventilací a vyskočila jsi na chodbě, paráda.

Až skončíte, pánové, mám takový malý problém s nákladovými vraty.

SKRU: Flobadob. Blib, blub, blíb.

FRK_R23: Máme tedy chrchhchrhh, čili štěstí.

SKRU: Až si to promyslíš, tak změníš názor. Našemu osudu se nevyhneš, s tím nic neuděláš, nakonec nám pomůžeš.

FRK_R23: To je emocuc, pane. Ochočený polymorf, který je při narození vykleštěn.

SKRU: Ne, to ty nechápeš. To nejsem já, to je on.

FRK_R23: Ale kam máme jít? Nevíme, kdo jsme - vzpomínky se nám ještě nevrátily.

SKRU: Je mi hanba, že Vás doprovázím! Takhle trapně jsem se cítil jen tehdy, když mi omylem spadla tříselní skříňka panu Rimmerovi do polévky.

FRK_R23: Tak na rovinu, jo? V historii nejsou jednoruký, co by stáli za zmínku. Není jich ani pět.

SKRU: A co kauzalita?

FRK_R23: Chtěls jen jít do kajuty Kochanské a truchlit tam sám nad sebou, koukej jak jsi dopadl!

SKRU: Radím Vám, pane: Vyhýbejte se veškerým stresovým situacím. Zůstávejte déle v úsporném režimu a zlehka cvičte.