Copak je to tady? Lidská bytost, nebo něco jí velmi velmi podobné. Kalendářní věk: tak pětadvacet, biologický věk čtyřicetsedm. Trpí nadváhou a je zbytečně ošklivý, jinak bych ho doporučil do muzea. Kromě toho nemá žádnou hodnotu.

FRK_R23: Shakespeare ho měl taky? Einstein? Perry Commo zpíval „Memories are made of this“ s tímhle schovaným v kalhotách?

FRK_R23: No, pominu ten rámus a odpudivý chrčivý zvuk a přejdu rovnou k té nejodpornější fázi, kdy vždycky, skutečně pokaždé, co se vysmrkáte, musíte kapesník rozevřít a prohlédnout si obsah.

FRK_R23: šipky na kozatou rosničku nemaj šanci

HNILOB: Kdepák, já mám rád, když se to jídlo hejbá.

FRK_R23: Takže, a možná se zeptám trochu hloupě, asi nemáte zrovna v lásce jízdu na koni nebo balet

HNILOB: Jsme pasé jako klobouky!

FRK_R23: Jo, ale jestli to přiznáme, tak je s náma konec.

HNILOB: Krytone, copak jsi nic nepochytil z filmů, co jsem ti promítal?

FRK_R23: Ano, pane, tohle je také havarijní zásah. Senzory zaznamenaly nadměrné množství prachu v tomto sektoru a já ho musím utřít.

HNILOB: Celá loď je jeden velký sud s prachem.

FRK_R23: Koukněte na monitor. Cítím něco nového a zrovna to nevoní.

Jsi moc mazanej, Rimmere:

AMANT: Tak ty nevíš, kdo jsme? Proč jsi tady?

FRK_R23: Moc se omlouvám. Nedával jsem pozor. Zatím nashledanou.

AMANT: Jen se chci trochu pobavit, ty frajírku libovej.

FRK_R23: Už chceš pryč? Zábava je v plnym proudu.

AMANT: Nic nedělej! Nic nemačkej a přiveď Krytona!!!