CREMAC: Jó, to jistě, to jó, to jsou perly moudrosti od našeho smaženkového sendvičáka s chilli a chutney

CREMAC: já to počítám v dobách ledovejch a to jsou jenom tři...

KACHENNA: Už máš na to věk, Listy. Když jsi mladší tak si jíš co chceš, piješ co chceš a pořád oblíkneš své gatě číslo 26 a dopneš je bez problémů. Ale jak jsi už v tom věku, 24, 25, tvé svaly to vzdají, zamávají bílou vlajkou a bez varování je z tebe hnedle tlustý dědek.

CREMAC: Naprosto přesně! A proto taky vyhraju. Dokážu přistupovat k problému tvůrčím způsobem, místo toho, abych se držel vyšlapaných cestiček.

KACHENNA: Wimbledon hraješ jen proto, že tam klátíš holku pod zákonem.

KBN: Nezlob se. Musel jsem vypadat jako ignorant. Jediné, na co jsem se zmohl, bylo "Sláva!"

GAUNER: sedum hodin, víte jak dlouho to vůbec je ?

CREMAC: Hele, to bylo dobrý. Teď bys měl zazpívat a nemělo by to chybu.

CARB6N: Jo, Kamilo, je to jen hloupý nápad, ale myslel jsem, že třeba až se zabydlíš a budeš mít chuť, mohl bych ti promítnout svou sbírku fotografií telegrafních sloupů dvacátého století.

AMANT: Trochu štístka jsi tady zapomněl. Dotknul jsem se toho..

CARB6N: To já přece nedělám. Stěhuju se. Pryč z bahna a špíny do luxusní čtvrti.

CREMAC: To všechno ty poznáš z fotografie?

CREMAC: To je moje babička. Vychovala mě. Byla to bezva stará dáma. Jednou mě vylili ze školy, protože praštila ředitele, když jsem propad` z frániny.

DZS: Víš, Listere, někdy ti to docela pálí a máš dobré nápady a jindy, jako teď, plácáš nesmysly jako nějaký cvok.

SCHWAB: Vidím. Vypadá to jako máma Normana Batese.