HNILOB: Dobře. Už toho mám akorát dost. Nebudu vás už šetřit. Chci zpátky ten časomet a chci zpátky toho vrabce!

KACHENNA: Dej na má slova. „Čas všechny rány zhojí.“ Pokud se nezanítěj, v tom případě je lepší mastička.

HNILOB: Je mi, jako kdybych měl rodit.

Na úvod našeho představení se můj partner Kryton pokusí sníst vejce na hniličko... popředu!

HNILOB: Ach. Zpráva o stupni poškození. "Úroveň dehydratace: 45 %. Schopnost vybavit si noc: 2%. Faktor studu: 91%. Doporučený postup opravy: Restartovat systém, 36 hodin vypnutý a přepsat údaje." To byla noc.

KACHENNA: Dom Perignon, ročník ´44. V půllitru, jak jste si přál.

CREMAC: Neusuzujte z několika zaschlých, pudinkových skvrn na Listerových kalhotách, že nám chybí vzdělání.

LOVE_DALI: Od tebe to sedí! Kolik knih jsi za celý život přečetl ty? Stejně jako šampión zázračný kůň: žádnou!

CREMAC: to mas z knizky "jak sla astronavigace na vandr"?

FREEM: Měl jsem takovej strach, že jsem si nepucoval boty dva dny.

AMANT: Stejně, jako když si z uniformy udělal latrínu.

DZS: Jde o stejný postup jako když chcete vytvořit hologram. Vymažeme celou vaši osobnost a uložíme ji na paměťový disk. Pak převedeme kapitánovu osobnost z jeho personálního disku do vašeho osobního prázdného mozku.

HNILOB: Ahhh, Eso Rimmer - mohl bych se zeptat, jak jste se zbavil pout?

CREMAC: No dobře. Jedna věc vede k druhý, to jo! Ale občas je potřeba si říct: Zákony času a prostoru jsou pěkný hovadiny!

DZS: Většího padavku jsem v životě neviděl! Není divu, že tě otec nenáviděl!

HNILOB: Nemůžu, když je u toho někdo další. K čemu bych to u lidí přirovnal? Je to jako když se pokoušíte močit do jedné mušle s mužem, který je o půl metru vyšší než Vy. Zkrátka nemožné.

CREMAC: Já vím, co dělám, Krytone. Zaútočíme zítra - pod rouškou denního světla.

HNILOB: Ty, co říkaj „ha ha ha“, nemaj smysl pro humor. Nikdy je totiž nenapadne vtipná odpověď.

CREMAC: Ať se děje cokoliv, čelte všem nesnázím s milým úsměvem na rtech, písní v srdci a klidem na duši.

HNILOB: Poslyšte, ať už jste kdokoli: prosím, nechte toho komandováním, ať už jsem kdokoli. Protože je téměř jisté, že ať jsem kdokoli, nedám si to od Vás líbit, ať už jste kdokoli. Takže, než mne začnete komandovat, radši zjistíme, jestli jsem někdo, komu to nevadí, nebo jestli jsem takový typ, který se pěkně naštve, když ho komanduje člověk jako Vy. Jasné?!

KBN: Copak je s tebou? Cestovní nevolnost? Nebo tě zase příliš svírají trenýrky?