KACHENNA: Promiňte slečno, ale vašemu ošetřovatelskému umu stále něco chybí.

HNILOB: A proč tě to začalo žrát zrovna teď?

DRASTICS: Ne, ne. Vypadám špičatě, pahejlovitě a odporně.

HNILOB: Jen žádnou paniku, Arnolde. Buď v naprostém klidu. Za chvilku vylezu a chci, abys byl v pohodě. Připraven? Tak já jdu. Ahoj. V šestnáctém podlaží je škvíra ve stázi. Já už jsem mrtvý, ale ty nejsi, a když tě zachráním, tak neumřeš a já taky ne, takže ty nebudeš mrtvý a já taky ne.

KACHENNA: Á, tak je to! Takže jsem byl naživu, zemřel a pak jsem zase začal žít..?

HNILOB: Byl jsem v holografické simulační kabině a dal ti osm měsíců svý paměti.

KACHENNA: Moment... To není naše ošetřovna....

HNILOB: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče.

KACHENNA: Ani trochu to se mnou nehnulo. Celé to byl nesmysl. Proč by se vzdal všeho kvůli ženě, kterou už neuvidí?

HNILOB: To nám promítali ve středu večer. Celý jsem to viděl. Celý ty tři zničující hodiny. Byl to fakt děs.

KACHENNA: Je zmatenej. Až ti bude chtít ukázat svoji sbírku fotek, tak ti radim, aby si zdvořile odmítnul.

DRASTICS: Když už o tom mluvíme, ráda bych věděla, proč moje podprsenky jsou v takovém tvaru jako... jako... tvoje hlava?

KACHENNA: Ano, abyste si vy dva mohli hupsnout do horké mydlinkové koupele a hrát „Kdo najde ponorku“.

AMANT: Jestli tím myslíš, že respektuji své nadřízené a že slepě a bez otázek poslouchám rozkazy ... ano! Ano, je to tak!

Vy si vážně musíte myslet, že jsem hlupák. Ale s vámi si to vyřídím později.

KACHENNA: Plně kvalifikovanej nejsem. Ale viděl jsem všechny díly Chicago Hope. Ovšem, můžeme taky tělesné vyšetření úplně vynechat a přejít rovnou k zanedbání povinné péče. Takže, kdybyste se položila, uvolnila se a já pustím rajskej plyn. Klidně se hihnějte nebo řehtejte, mně je to fuk.

DRASTICS: Uvědomuješ si, že došla anestetika?

KACHENNA: No, ale pro jistotu vás ještě prohlédneme na Mediscanu.

HNILOB: Já tady nejsem, abych se bál, já přijel jenom na pozemskej flám!