AMANT: Pakliže je to tak, bude nanejvýš vhodné se napřímit a odkráčet středem. Kuráž a odvahu! Ať si čarodějnice kreslí třeba tužkou na obočí. Nemohou nic.

KACHENNA: Není to tím, že se prostorové obvody aretovaly na kalibraci transpondéru a došlo k tachyonovému výboji, jenž zničil časovou matrici?

AMANT: Ale, slečno, prosím Vás, já... nevím, jak se utěšuje plačící žena. Já na to neznám tu správnou techniku.

KACHENNA: Je mi potěšením, pane Rimmeráku - syčáku!

AMANT: vždyť jsi stejnej, jako když jsi žil. Stejná osobnost. Stejný všechno.

KACHENNA: Jsem vraždící maniak! Mý tělo dálkově ovládaj ty padouši.

AMANT: To jsi ty, mami?

CREMAC: Přidám i svého mezka, důstojnost!

KACHENNA: Pokud máš stížnost, řekni jí na rovinu a neskrývej ji za narážky a hyperbolu.

AMANT: v zadku mám tolik wattů, že bych osvítil celej stadion!

DRASTICS: To není ani třeba. Celé vězení je pokryto takzvaným polem spravedlnosti. Dostalo se mi otravného kázání. Je jasné, že tady nemůžeš spáchat jakýkoli zločin.

AMANT: Oplať mu to s časometem.

DRASTICS: Moje dílo! Moje velkolepé dílo bude zničeno!

AMANT: Ne, nemyslím, že už by jste byl připraven na zrcadlo. Hezky krůček po krůčku.

DRASTICS: Aaaah, sundal jsem si rukavici... a taky botu.