DRASTICS: To tvrdim ja a Albert Einstein. Na tomhle jsme se nahodou s Albem shodli.

SCHWAB: Komu to vadí?

PUBLICURINATION: a co ty ponožky?

PIKKMA: Skafandr s manžetovými knoflíčky.

SCHWAB: bejt člověk neni vždycky taková sláva, jak si myslíš, a jestli si Kryton myslí, že má teď po problémech, pak ho čeká obrovský, opakuju, obrovský překvapení!

...něco ti řeknu.
Vycházíme-li ze základní premisy, že veškerá geomatematika je založena na limitující představě, že jedna plus jedna rovná se dvě a ne, jak postuluje Astermeyer, že jedna plus dvě je ve skutečnosti jedna a táž věc nahlížená z různých úhlů... tvary popsané Siddusem musí tudíž být poly-doc-dec-al-hoi-hadron-hexa-sexa-hedro-dibi-doly-deca-dodron.
Všechno ostatní jsou plky. Nemám pravdu?

Jednou budem dál. Jednou budem dál. Jednou budem dááál já víííííííím.

PIKKMA: Paráda. Je to čím dál tím lepší. Jsme v Bažině zoufalství.

KACHENNA: Ale podle všeho budem spolu spát. Jestli tohle není bomba, tak se picnu! Je tu zima, nedáš si panáka?

PIKKMA: Stalo se něco hroznýho. Ztratil jsem korunku.

Pane Legie, tyhle drsné řeči nás nevyděsí.

DRASTICS: Kdybych věděl, že mi to rozdrtí nohu, vzal bych si bílou. Ta jde ke všemu.

HNILOB: Navždy nám zůstane papoušek.

DRASTICS: To nebyl jediný způsob, ale nakonec proč ne.

HNILOB: Hele, nechceš snad po mně, abych se díval, jak servíruješ „Kuře chaucer“ v bažantovi?

PIKKMA: Aha, a podle tebe je nejvhodnější zahájit relaxaci sdělením, že je můj mozek před výbuchem. S pacientem zacházíš, jako kdybys kuchal slepice.