MULTICAT: Zrovna sem dočet poslední knížku. Mám přečtené všechno, co bylo kdy napsáno kdekoli a kýmkoli.

HNILOB:  Co se děje? Je půl jedenáctý. Nedáme si poker?

MULTICAT: No jasně, v sobotu večer nikdo nepracuje!

HNILOB: Hele, myslíš, že tohle nezvládnu sám? To mám hned běžet za kondomovou hlavou, aby tě zachránila? Já tě do toho dostal a taky tě z toho vytáhnu!

MULTICAT: Smrt není žádný neštěstí jako bejvala za starejch časů. Už ti to nezničí kariéru jako dřív.

KBN: Slečno Anne! Vy jste se své polévky ani nedotkla! Není divu, že vypadáte jako bledulka.

HNILOB: Víš Arnolde. Chtěl jsem ti jen říct... Chtěl jsem ti říct.... Chtěl jsem ti říct, že jsi úplný magor!

MULTICAT: To je habaďůra, viď? Všechno sis vymyslela, abych zapomněl na tuhle díru! Ty nejseš žádná chudinka. Měl jsem pocit, že jsem vohromnej borec. Ne že bych se tak necejtil furt, protože já vohromnej borec jsem.

HNILOB: Co to s vámi všemi je? Tři miliony let bez ženy a vy se chováte, jako by vám bylo čtrnáct.

KBN: Ty si fakt myslíš, že jsem odpornej úchyl, co?

HNILOB: ty že jsi bůh?

KBN: Á, tak je to! Takže jsem byl naživu, zemřel a pak jsem zase začal žít..?

HNILOB: všichni jsou mrtví dejve

MULTICAT: máte ještě ty antistresové koule?

KBN: Já znám ten druh věcí, na který rád šaháš! Nic takovýho!

HNILOB: ale já vím co chceš. Je to růžové a je to v mé hlavě. A tam to i zůstane.

MULTICAT: Bože, né, Caroline, ty ses vážně vodvázala!

HNILOB: A za chvíli, srabe, poběžíš tři míle!!