PIKKMA: Já mám své zásady, Listere. Nemůžeš si mě koupit příslibem moci a slávy. Fakt myslíš-- jo, jdu do toho. Ale nejdřív mi musíš dát důkaz.


VEEHELL: Já ne. Nevzal jsem ani parkovací lístek.

FRK_R23: Jediný, na co se můžu těšit, je smrt, zombifikace a pak krátký posmrtný muchlování s tebou. Obětoval jsem ruku! Svojí ruku! Na nic!

PIKKMA: Mám sto chutí ti zase nalejt ovesnou kaši do bot. To tě naučí, co je to dospělost…

VEEHELL: Nesmysl! Tahle je narušená. To jsem celý já, skončím s úchylem, zatímco ty máš tu, co má kozy jako vozy.

VEEHELL: Já to tušil! To ty bolesti hlavy. A bušení srdce. A výpadky zraku. A bolesti na prsou. To s tím souvisí, viď?

PIKKMA: Zmrská tě, drahoušku, až se zhroutíš k zemi. A pak ... se tě zmocním.

VEEHELL: Hele, už mě tady svrběj nohy. Tu hračku máš, tak rychle pryč, než nás ty svatoušci uvězněj na večeru filozofování a sebemrskačství.

PIKKMA: Ale to nic, bulíku. Mluví z tebe to pití. Euforii už máš za sebou a teď jsi v melancholický fázi.

FRK_R23: Mě vynechte. Ať navrhujete cokoli, mě vynechte!

PIKKMA: Takže nesmíme na nic sahat?

MATHES: Teď ses ukázal, typicky impulzivní technofobická reakce.

FRK_R23: Já radši kuře.

FRK_R23: Velice lituji, pane, ale mám jisté povinnosti. Hezký den.

PIKKMA: Moment - nepadlo ti něco do oka?

FRK_R23: Chtěls jen jít do kajuty Kochanské a truchlit tam sám nad sebou, koukej jak jsi dopadl

PIKKMA: Rimmere, jdu na skleničku. Dej mi moje cigára.

FRK_R23: Ty nevíš, kdy přestat, že ne? Já jsem tvůj nadřízený!