CORNELA: jasně, není to tolik, ale dcery mám dvě a každá má kroužků několik.....samozřejmě, jak sleduju hudebku, tak k tomu postupně spěju....nakonec to tak asi dopadne...ale chěla jsem nejdřív zkusit "osvědčenou" variantu...tak nějak jsem naivně měla pocit, že třicet let je dlouhá doba a ledacos se změnilo, protože třeba základní školy se změnily naprosto radikálně, pokud můžu posoudit....hudebky nikoliv.....

CORNELA: hudebka včetně nauky a sboru stojí tuším čtvrtinu....

CORNELA: mě teď říkala kámoška, že platí učiteli 300 Kč za hodinu....

mmch, k dokreslení toho jak ZUŠ přistupuje k začinajícím....ZUŠ kam chodí dcera děti v prvním pololetí vychovává čistě teoreticky, nástroj si vyberou až ve druhém pololetí...zdálo se mi to jako dobrý nápad než jsem se setkala s praktickými důsledky....v pololetí jsou děti, zhusta prvňáci vřazováni do rozvrhů učitelů, kterí je mají nadupané už od září čili drtivá většina dcery kamarádů mou dceru nevyjímaje vyfasuje hodiny od šesti, od půl sedmé apod....že si absolutně nelze vybrat, o tom ani nemluvím...a to je přitom jasné, že většina dětí už má taky od září nějaké odpolední povinnosti a tudíž nejsou volní kdykoliv...výsledek je ten, že dcera odejde ráno v osm do školy, já jí o půl čtvrté převezu na keramiku (kterou má od září) a v pět jí převezu do hudebky, kde má hodinu klavíru....že po příchodu domů po šesté hodině ještě věnuje hodinu přípravě do školy o tom ani nemluvím....ovšem paní učitelka prostě měla jediný volný den a to pondělí, tečka, žádná debata. přitom dcera má tři dny v týdnu volné a nebyl by problém tam klavír zařadit....v podstatě asi i večer...takhle mi v Po večer padá na hubu a jak vypadá hodina klavíru si každý umí představit.....šestileté dítě po desetihodinové směně :-(

RAAJA: ok a jak tedy naučit hrát dítě na klavír, když z něj nechci mít virtuoza, nechci aby se prudilo s přehrávkama a koncertama a údajně nezbytnými vědomostmi, ale zároveň nemám finance na to, abych mu roky platila soukromého učitele ? o žádném kroužku klavíru jsem v životě neslyšela....stejně mám ovšem zásadní pocit, že i kdyby ZUŠ byla škola, tak hlavní poslání školy (a to zejména základní) není narvat do dítěte nějaké množství informací, ale zaujmout ho a dát mu na srozumněnou, že vzdělávání je super...probudit v něm touhu, aby se samo chtělo vzdělávat...čistě pro vzdělání samotné....stání s rákoskou nad nezbednými žáčky, to je fakt k lásce ke vzdělání nebo hudbě fakt nepřivede :-(

ja bych napriklad od me ucitelky na klavir naopak chtel at po me chce vic drillu.. Preci jen to je pro me vetsi motivace a vic by se mi to zurocilo..

CORNELA: máte jistě špatnou zkušenost, ale tím pádem nedávejte všechno do jednoho pytle...vy třeba nikoho neznáte, já mám jinou zkušenost...:-)

MEDVED007: ovšem tohle je problém všude, a třeba v různých sportovních oddílech možná ještě víc... prostřední dcera jeden čas chtěla dělat gymnastiku, ale jenom rekreačně (taky už na to byla tehdy stará, aby nějak závodila či co, a kdovíjaký talent na to taky nemá, byl by to jen pohyb pro zdraví a pro potěchu), no a nenašli jsme oddíl či kroužek, kde by takový exemplář chtěli...

VITEKK: Těžko říct :-) Záleží, pro koho se vybírá. U nás dostupné jsou školy Fritze Emonse (Evropská klavírní škola, ale i mnoho dalších úžeji zaměřených sbírek, včetně 4ručních). Česká Nová klavírní škola není špatná, ale spíš ji doplňuji něčím dalším. William Gillock má krásné melodické věci, ale neviděla jsem nic pro úplné začátečníky. Piano Course jsou další americkou učebnicí, kde není špatný výběr, včetně základů teorie. Dobrá technická cvičení jsou sešity A Dozen A Day. A naše Alba etud vůbec nejsou marná. Ruské školy jsou také fajn, vím, že se někde u nás dají sehnat skandinávské školy, ale ty jsem neviděla... A teď si vyber :D

VITEKK: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://anya-laurence.suite101.com/frederic-chopins-piano-students-a52605
pátrejte po tom nejlepší co může bejt
BGS je sice standard ale co si tady budeme namlouvat....:-)

Jakou ucebnici klaviru byste doporucili?

jak jsem zjistila, tak je tady několik učitelů hudby...ráda bych se zeptala jak tom jsou dnešní ZUŠ s honbou za "výkonem"...jako dítě jsme to zažila v dost drsné formě, pořád nějaké přehrávky a zkoušky, kdo nesplnil daný objem v předepsané kvalitě, tak prostě vyletěl....prostě jakoby každý musel být kandidátem na konzervatoř a nemohly tam být i děti, které nejsou "dost dobré", ale prostě hrajou pro obyčejnou radost z hraní.....doufala jsem, že tohle se změnilo, ale dceři hned na první hodině učitelka naservírovala co je nutné se do té a té doby naučit a z čeho budou přehrávky a já se zase vrátila do časů před 30 lety, kdy to bylo nemlich to samé :-( tak trochu doufám, že se pletu, ale vrtá mi to v hlavě :-(

MEDVED007: naprosto cajk :-)

rozumím a naprosto chápu. já kdybych byl na vašem místě, asi bych postupoval stejně. Bohužel je to vždycky o lidech a bohužel někteří lidé rádi mluví za jiné kteří jim platí za to aby o nich mluvili a doporučovali, jestli mi rozumíte dobře. prostě zneužili to, že nemáte v tom rozhled a proto doporučí okamžitě něco, za co jsou i oni odměněni. hold tomu se říká prokletej lidskej faktor.
Firma Yamaha udělala a vlastně každý rok dělá sadu nástrojů pro klavíristy začátečníky a cena jejich nástrojů začíná od 5000 nahoru. Oni si velmi dobře uvědomili, že jediná cesta je právě široká dostupnost k tomu co je ideální a prospěšné a přitom všem dostupné.Yamaha je v tomto sektoru proto nejlepší, poněvadž se tomu věnuje nejvíce a nejdéle. Má také slavnou školu kterou zde představuje třebas Daniel Forro (DOPORUČUJU SI VyGůGLiT O TOM INFORMACE). dobré nástroje mají i Casio a ty jsou bezesporu nejlevnější nicméně naprosto je nedoporučuju,. jelikož jejich dílenské zpracování nástrojů je otřesné a do dvou let nástroj můžete vyhodit do kontejneru. Výborná jsou od nich stage piana a ty seženete nová do 20000 kč bez problému fungují a mechanika je dostačující. Pokud jste již investovala do drahého nástroje, nelitujte toho a berte to jako investici do vás a do vašeho potomka. I kdyby se na hru vaše dítě, vykašlalo stále budete mít doma něco, k čemu se rádi vrátíte a bude vám to dělat radost dlouho dopředu, aníž byste museli pošilhávat po něčem lepším či jiném.
Držím palce, aby vašemu dítěti a hlavně vám vaše investice dělala jen radost.