Já teda měla štěstí aspoň napotřetí (napoprvé klavír a dvě učitelky, co mě tahaly na soutěže a předhrávky a koncerty, které jsem nenáviděla, bo se nerada předvádím, nedokázaly mě namotivovat - takže mám jeden a půl cyklu; napodruhé zobcovka - učitel, s kterým jsem strávila jenom dva roky, tak jsme to nějak civilně překlepali; napotřetí - začala jsem hrát na příčnou flétnu - první učitelku jsem měla rok, pak šla na mateřskou. Pak jsem chytla jazzmana, který prostě měl tu lidušku jen jako záskok a učil mně klasiku jazzově - bohužel improvizace mi nejde, když mi někdo neřekne přesně, co ode mně chce, tak mi to nejde. Jako člověk je úžasný, jako muzikant na světové úrovni, ale v hudebce ee. A pak jsem konečně dostala nejúžasnější učitelku na světě, která přešla z filharmonie kvůli nemoci - mohla učit, ale ne už sama aktivně moc hrát. S tou jsme si sedly, na soutěže mě necpala, jenom na minimum koncertů a ještě mě vždycky uklidňovala z trémy. Dokázala mě toho spoustu naučit a hlavně mě namotivovat tak, že mě samotné bylo blbé doma necvičit, i když po mě třeba na hodině neřvala, že mi to nejde. Nebyla ani laxní, ani přehnaně ambiciózí a vždycky na ni budu ráda vzpomínat. Dokonce po absolutoriu jsem za ní ještě pár let chodila jen tak, abych si zahrála. Takovou učitelku bych přála fakt každému.

TYKVE: pokud že zajímá, co se tehdy dělo...tak konkrétně mě se dělo to, že jsem vyfasovala učitelku (starou pannu protivnou jak činže), která se rozhodla, že její žáci budou výborní na soutěžích a protože byl zrovna žádaný Bohuslav Martinů tak co pamatuju, tak jsem věky věků hrála BM, což je hudba pro dítě obtížně stravitelná i hratelná....nenáviděla jsem to, prosila jsem aspoň o Mozarta, Bacha, něco melodického, rytmicky pravidelného, moje maminka tam orodovala...všechno zbytečně....existoval jen Martinů, etudy a stupnice. Za sedm let se nikdo nenamáhal mi vysvětlit, jak se dělá doprovod k lidové písničce, neukázal mi jiný hudební směr, nezajímal se o to co mě baví. Dneska moc nechápu, proč jsem to nezabalila dřív...ale holt mám takovou blbou povahu, co začnu, tak i když je to blbost, tak to chci dokončit. nevím proč :-( první cyklus jsme končili 4, já, nešika a hudební analfabet a tři holčiny co odcházely na konzervatoř...z těch desítek dětí, které začínaly. Zpětně vidím, že to pro mě byla minimálně škola pokory, protože jinak jsem byla dobrá prakticky ve všem na co jsem šáhla...tohle moje sebevědomí drželo zdravě při zemi :-)
proto si nepřeju, aby dcera musela podstupovat to samé....je to nesmyslné a dneska to vidím zcela jasně

MEDVED007: jo, je to tak, hodně záleží na učiteli.. ale jakej kdo je se dá poznat celkem rychle. Stejně bych řekla, že se nakonec ukáže, že ty oficiální požadavky v zuš jsou vlastně jenom banalita, protože prostě někomu to na ten nástroj jde.. a někomu vůbec. Možná jsou nějaký super zušky, kde si špatný žáky nenechávaj, ale pochybuju o tom... důvod je jasný.. jsou to peníze:) já když jsem chodila do zuš, tak jsem si přála učitele, kterej by mě drtil, abych se něco naučila.. ale bohužel se mi nepoštěstilo.. řekla bych, že laxní přístup stejně převládá..ale trochu mi ten tvůj odpor k zuškám připomněl maminku jednoho mého žáka, ta má asi zkušenost tu samou jako ty (nevím, co se v těch zuškách tenkrát dělo:)) .. zuš by měl její syn za trest, ..funguje to jako výhrůžka:)

já jsem se tady rozčilovala jak je zuška pořád ve starých kolejích a po půl roce můžu říct, že to nakonec bylo docela v pohodě....sice ve sboru měla dcera za pololetí tři koncerty a další jí čeká o víkendu, ale budiž, ve sboru se to dítě tak nějak schová :-) ale postupové zkoušky pro ty malé pojali fakt hodně formálně, prostě aby bylo učiněno zadost ministerstvu a děti to nějak v pohodě zvládly...všem dali jedničku a hotovo. dcera je naštěstí do předváděcí typ a vystoupení jí zatím nevadí, tak aby jí to vydrželo. bude přestupovat k jiné učitelce, protože ta její jde na mateřskou a hodně jsem se snažila, aby šla k nějaké "neambiciozní", protože člověk rychle zjistí, že rozdíly mezi učiteli jsou v tomhle směru opravdu velké. tak snad to nějak půjde.

zrovna řeším, jestli mám učit v zuš, tak jsem narazila na tuhle vaši starší debatu. Moje zkušenost je taková:... učím soukromě (kytaru).. a teď jsem odsuplovala pár dní v zuš. Musím říct, že zuš má prostě svoje výhody, děti k tomu přistupujou s větší zodpovědností (přeci jenom dostávají vysvědčení, že jo..atd.) a celkem i pracují..prostě ta moc té instituce nějakým způsobem podporuje autoritu učitele.. a nutí ty lidi alespoň minimálně pracovat..navíc se ty děti před sebou můžou vytahovat ( to jen pro srovnání se soukromou individuální výukou) byla jsem překvapená, že je fakt rozdíl mezi dětma, který učím soukromě a který učím v zuš, co se pracovitosti, ale i zájmu týče. nechápu to. problém podle mě nastává, když se výsledky žáků stanou jakousi ambicí učitele.. o tom tady už byla řeč...soutěže.. atd. to mi přijde fakt hodně mimo. Chápu ale, že nějaké požadavky být musí, aby zušky nebyly pouhou družinou, kam si zaneprázdnění rodiče odkladají své děti:)

MEDVED007: Ano - totiž 600Kč je cca částka za hodinu, kterou je možné se uživit při soukromém učení. Ale velmi málo lidí je ochotných dát za hodinu nástroje skutečně tuto částku... Za jazyk někdy ano, ale za nástroj jen výjimečně...

MEDVED007: no ja bych rekla ze velky podil teto castky cini nastroje, respektive odpisy za ne. jak uz tu padlo, ani "blby" pianino neni levna zalezitost, natoz par kridel, a to jsme jen u klaviru...

dvacka za měsíc mi fakt přijde jako nesmysl...kamarádka si platí pro děti i pro sebe soukromého učitele, dává mu 600 za hodinu a chodí na dvě hodiny týdně takže za měsíc to má za necelých pět litrů a jsou spokojení všichni....i kdybych brala, že škola musí platit nájem, vodu atd atp, tak za dvacku by si ten učitel mohl najímat třípokoják jen z platby od jednoho žáka :-)))

CORNELA: Jo, tak to mas pravdu, to jo. Mne treba je vylozene lito, ze tam nemame dospelaky, mne osobne by to s nimi docela bavilo. A dost me mrzi, ze to prave rozhoduje kraj a ne ta skola sama. Ale penize jsou holt penize... A take rozvrhy se na kazde skole delaji jinak a zalezi i na tm, jak ma kdo velky uvazek. S plnym si fakt nejake pravidelne bokovky moc predstavit neumim, ale jinak samozrejme se delaji melouchy v divadle, na zabavach, vernisazich...

CORNELA: 20 litru skolnyho je realna cena studenta ve skole - to stat doplaci za kazdeho zacka, ktery chodi do ZUS...
My teda do cca 19-19:30 ucime a potom jsme fakt radi, ze muzeme jit bud cvicit korepetice nebo snist veceri a spat :D

CORNELA: Ja na ZUS ucim ;-) A ver mi, ze ucitele ze zus (alespon vetisna nasich) fakt nema cas jeste ucit soukrome:-)))

Mě taky říkali, že je to právě strašně drahý pro dospělý. Příjde mi to trochu škoda, myslím, že i dospělí by se rádi učili na hudební nástroj. Já například na saxofon.

SHILENEC: To jsem si take myslela, protoze u nas ve skole to takto mame. Ale je to zcela jinak. Do ZUS muze teoreticky chodit uplne kdokoliv, ale od 21 let (nebo konce SS ci VOS) neplati za zaka stat skolne, ktere si tedy musi hradit student sam. Jenze to skolne je tusim kolem 20 000 za pul roku. (To, co plati zaci, je uplata za vzdelani, takovy prispevek na provoz...).
A je na zrizovateli ZUS (kraji), zda umozni nabirani dospelych studentu a zda ho take financne podpori... Nas kraj to nedela, ale koordinatori k SVP, kteri byli z jineho kraje, nam rekli, ze oni dospele studenty maji a maji to od kraje podporene...

A tak shanim nekoho, kdo by to znal prakticky... zajima mne to

KRTINKA: začátek v září 2012, nicmene se behem cervna muzeme informativne potkat.

POZOR POZOR jedinecna prilezitost :)

Jakozto studentka Konzervatore a VOS Jaroslava Jezka v Praze 4, potrebuji ke splneni osnov praxi. Ta probiha tak, ze budu ucit zaka klavirni hre (vyuka se bude konat na konzervatori) pod dohledem zkušené pedagožky prof. Jitky Paříkové.

Protoze to sama potrebuji, nic za to nechci!

Uprednostnuji mladsi zaky, ale muzeme se domluvit....

Po skonceni roku nabizim v pripade zajmu pokracovani - soukromou formou.

(jinak male info o me: jiz ucim klavir v ZUS Sedlcany, ucila jsem i v ZUS Dolni Brezany a v soukromé ZUS DR. Lidinské v Beroune).

pošta.

NIMUI: imho to z principu ZUS nelze provest (pokud se nedomluvis a nebudou te vest jako soukromeho studenta), pokud ses starsi 21 let (mozna je ta hranice trochu vys/niz). vim ze u nas s tim byly problemy, nakonec po 2 cyklech studia uz slo domluvit jen s konkretnim ucitelem privatni hodiny.

Chtěla bych se vás zeptat, zda je tu někdo, kdo se jako dospělý přihlásil klasicky na ZUŠ, kde to bylo a za jakých podmínek? Nebo někdo z vašich známých?