VAN: ehm, laskavou a vlídnou povahou proslulý nejsem, tak se nediv následujícím řádkům...
návštěva fronty na banán mě (opět) poučila (připomněla) několik důležitých věcí...
a) v rámci literárního večera/odpoledne, má-li vůbec za něco stát, mělo by vystoupit autorů toliko několik. tři, čtyři... možná, jsou příspěvky opravdu stručné a krátké, i pět, ne však víc. proč? pozornost laskavých posluchačů se otupuje jako pozornost kohokoliv jiného a má své meze.
b) lze udělat poněkud delší nápor, ale to musí být dílo/díla skutečně mimořádně kvalitní, ostrá a vtipná, aby pozornost nadopovaná tou ostrou chutí a vtipností vydržela vzhůru déle. to ale nebyl případ onoho čtení v marathonu - co vidělo oko finovo, byla partička lidí, z nichž určitá část byla zmaštěňá (zhulená) nad únosnou mez a přiblble se pochechtávala nad
vystoupením jednoho svého člena, jehož
dílem bylo vykřikování levicových revolučních hesel. chyb hned několik:
b1) zmaštěnci svůj model evidentně nezvládli. jenže já se nepřišel podívat na to, jak někdo hulí a neumí to, kapišto? já jsem přišel v marné naději na nějakou literaturu. mimochodem, připomnělo mi to, jak dobré bylo, když jsem svého času zakázal v kapele hulit a chlastat před vystoupením a o co se zlepšila následkem takového zákazu naše vystoupení (což nakonec musel uznat i kytarista, takto jedna z vůdčích osobností hnutí "legalize it");
b2) toto ostatně musela pozorovat i moderátorka, která nějaké uspořádání večera/odpoledne v podstatě nezvládala a chvílemi se zkoušela smát s ostatníma a chvílemi měla dost nešťastný výraz, když bylo očividné, že se jí to sype pod rukama;
b3) onen
autor si ta hesla rozhodně nevymyslel, ale někde je vyhrabal. přece jen ani kolegové, ani já už nejsme úplní mlékaři a ještě si pamatujeme dobu, v níž ta hesla zaznívala. když tvorbu, tak proboha vlastní;
c) jednoho dobrého autora jsme nakonec zaznamenali – shodou okolností to ale nebyl člen fronty na banán, ale náhodný kolemjdoucí.
shrnuto: bylo to jedno z nejnepovedenějším čtení, které jsem kdy viděl, a svůj podíl na tom rozhodně mají zmaštění a rádoby(takže neúspěšně)vtipní kopíráci/plagiátoři „revolučních hesel“. prostě hrůza.
když jsme vyšli ven, nadechl jsem se, jak je mým zvykem, a chtěl říct několik sprostých slov nahlas a důrazně. leč laskavá natasha se na mě podívala a s tváří nezvykle prostou svého jinak věčného a tolerantního úsměvu řekla: „no dobře, uznávám, tohle byl průšvih“. a v tom slově „průšvih“ téměř zaznělo průser (které by jí samozřejmě jinak přes rty jen tak neprošlo). s jaegerem jsme se na sebe podívali a zasmáli se velice cynicky a andy warhol, jinak tragédie (při falešně pískaných stupnicích skučel i jaeger s
nehudebním sluchem), byl takto jen přesně zapadající cihličkou do jinak stejně hrozné a velice nepovedené performance.