ARFEA: 8)))

Život - pohlavně přenosná nemoc končící smrtí. :)

Jsme napjati mezi Vysokým a Nízkým. Chtěli bychom mít všechno, a ještě k tomu v harmonii. Být svatými děvkaři, citlivými mafiány, líními boháči. Zkoušíme to, kličkujeme, zapíráme se a vzápětí si dopřáváme. Pro každé své jednání jsme schopni najít dobré i špatné důvody. Naše cesta je klikatá jako hadí kresba. Nečekané překážky, vteřinové náhody a jednání - a najednou jdeme jinam, než jsme měli naplánováno po náhodách a pžekážkách předchozích. Do toho se nám motají všechny ty dějiny a telogoie a psychologie. A příroda, pochopitelně.

Rudolf Svoboda (1938-1995), Rubato

// po delsi dobe citat naprosto presne vystihujici jak bych popsala prozivani sebe

a priori aport
a posteriori aplaus

// lepikovo rozvedeni meho memu "hazem si klacky k aportovani nebot dosahovani cilu, jakkoliv nesmyslnych je prijemne odvadejici od pobytu ted a tady"

"Je komické, co si lidé myslí o světu, lidech a smyslu toho všeho.
'Každého něco bolí', pravíme — 'nikdo není dokonalý' třeba.
Jak získali tu jistotu?
Je jediné, je skutečné, je pravdivé, co vnímáme, cítíme a prožíváme.
Abstraktní myšlení a představy o minulosti či budoucnosti; prázdná neuskutečňovaná slova... to vše je nevyžádaný balast — nepotřebné a protivné věci, co jen nesmírně ochotně zalepí díru v člověku; a zabrání té Jediné skutečnosti v tom, aby se nám manifestovala čistá a nezkalená, bez zkreslení."

- M. de Peche

Chceš realizovat své sny? Probuď se!
-- Rudyard Kipling

[ DAWES @ CITATY ... aneb veci, ktere vam pomohly otevrit oci ... ]

We can evade reality, but we cannot evade the consequences of evading reality.

Ayn Rand

"Jdu-li například po několikáté stejnou cestou na stejné místo, je (pokud si této své cesty vůbec všímám) prožitek této cesty pokaždé kvalitativně jiný, vlastně bych mohl pokaždé vidět něco jiného. Může se třeba stát, že intenzivněji vnímám určitou část cesty, která předtím „unikla“ mé pozornosti. Proč mi ale unikala? Protože mne ničím „neoslovovala“, neupoutala mou pozornost; teď ji ale vidím – to proto, že jsem se sám změnil."

tip - první povídka knížky Věci života - Paul Guimard. Pár hodin života chlápka po bouračce, kdy jediný, co funuguje je mozek. Jako apel na život dost účinný. Na život a ne živoření...

jsme jenom klávesy
mezi zemí a nebesy
na chvíli zamknuti v melodii života

(podzimní upoutávka TV Prima, jestli je to obšlehnuté z něčeho dalšího netuším;)