Hudebník ze Saint-Merry
Guillaume Apollinaire
(přel. Jindřich Hořejší)
Konečně mám právo pozdravovati bytosti, které neznám
Přecházejí mě a srocují se v dáli
Zatímco vše co z nich vidím je mi neznámou zemí
A jejich naděje o nic menší než moje
Nezpívám o tomto světě ani o jiných planetách
Zpívám o všech možnostech sebe sama mimo tento svět a ostatní planety
Zpívám o radosti bloudit a o rozkoši smrti která z toho vzchází
21. dne měsíce května 1913
Převozník mrtvých a smrtonosné šiky
Miliónů much rozvívali jako vějířky jakýsi jas
Když nějaký muž bez očí bez nosu a bez uší
Vešel ze Sebastopolského bulváru do ulice Aubry-Le Boucher
Byl mlád ten muž měl jahodovou barvu ve tvářích
Muž ach! Ariadno
Hrál na flétnu a hudba vedla jeho kroky
Zastavil se na rohu ulice Saint-Martin
Hraje písničku kterou i já si zpívám a kterou já jsem složil
Ženy které přecházely se u něho zastavovaly
Hrnuly se ze všech stran
Když pojednou zvony ze Saint-Merry se rozezvučely
Hudebník přestal hrát a pil u kašny
Jež stojí na rohu ulice Simon-Le-Franc
Pak Saint-Merry utichlo
Neznámý hrál znovu na flétnu svou písničku
A vraceje se na staré místo došel až k ulici de la Verrerie
Vešel do ní a za ním tlupa žen
Ty vybíhaly z domů
Ty přicházely z příčních ulic v očích šílenství
A ruce vztahujíce za zpěvným čarodějem
Ten odcházel však netečný a jen si hrál
Odcházel strašlivý
A jinde
V kolik hodin odjíždí vlak do Paříže
Vtom
Holubi z Moluk trousili muškátové oříšky
Zároveň
Katolická misie z B