"…žízníme především po lásce, a tak možná nevíme, jak s ní naložit, když je nám nabídnuta. Když se setkáme s těmi, kteří mají schopnost mocného projevování lásky, můžeme reagovat různě. U někoho to může vynést na povrch zoufalou potřebu přisát se ke zdroji. U jiných je přítomnost toho, co tak zoufale potřebují, téměř nesnesitelná a příliš intenzivní na to, aby ji mohli přijmout. Dokážeme přijímat lásku, když nám ji někdo nabízí? Můžeme tomu důvěřovat? Cítíme se schopni otevřít se tomu, co nabízí, a jít za hranice vlastního strachu?
Ti, kteří projevují svoji lásku, tak někdy činí způsobem, který je příliš přímý a zahlcující a postrádá ohraničení. U jiných se láska stává projevem hluboké touhy po spojení a ztrátě pocitu odděleného já. Oba tyto póly jsou odrazem slabých hranic. Láska nespočívá ve ztrátě schopnosti udržet si pocit vlastní identity, která vede k jakémusi nevědomí či infantilní regresi. Někteří mohou toužit po tomto stavu splynutí s matkou a plést si jej s bezbřehostí probuzení, ale tento stav by znamenal jak nevědomost, tak psychologickou újmu v rámci procesu individuace.
…když láska příliš ulpí v této nevědomé připoutanosti, ztrácíme objektivitu, která udržuje pocit odděleného já. Za těchto okolností se potřebujeme vrátit k soucitu jakožto prostředku vytváření objektivity a oddělenosti. Uvědomění a soucit nám pomáhají vystoupit z tohoto regresivního, rozpuštěného stavu.
Jedna kolegyně…zjistila, že někteří její mužští klienti sice zoufale potřebují lásku, kterou jim dává, ale snadno si ji pletou se sexualitou. Jeden z důvodů, proč se lidé, kteří byli v dětství zneužíváni, často potýkají s láskou ve vztazích k rodičovským osobám, spočívá v tom, že se tato láska u nich často mísí se sexualitou. Je-li takový člověk například žákem nějakého učitele, jehož lásku potřebuje, může sexualitu mylně považovat za součást tohoto vztahu.
Sexualita jistě může být součástí projevování lásky ve vztahu. Může být také mylně vyhledávána jako způsob, jak lásku pociťovat. Znám ženy, které popisují, jak procházely fází sexuální promiskuity, protože zoufale potřebovaly lásku a směšovaly ji se sexualitou. Stejně tak znám muže, kteří mísí svou potřebu sexuálního uspokojení s potřebou lásky. Mnohokrát jsem slyšel ženy říkat, že ony chtěly láskyplnou intimitu a muž chtěl sex.
…
Projevit lásku znamená projevit zjemnělost, se kterou svět mužů není historicky v souladu. Když se otevírá brána lásky, často se objevují také naše neuspokojené potřeby.
…bylo nedocenitelným objevem poznání, že je možné někoho hluboce milovat, a přesto si udržet pocit jasných hranic."
(R. Preece, Odvaha cítit, 2013, s. 122-124)