KAMAHL:
ZIKE: ono je to složitější, ta představa mozku jako jakéhosi materiálního "přijímače", který komunikuje s transcendentní (mimo materiální svět nacházející se) lidskou duší je představa, která se nachází i v jádru tzv. "karteziánské schizofrenie", dualismu, tedy evropských filosofických představ sahající k René Descartovi, které umožnily jakýsi multitasking mezi křesťanskou spiritualtou a pragmatickým materialismem. (Naopak většina psychedeliků jsou tak či onak nedualisté a v různé formě se hlásí k představě jakési jednoty sebe s vesmírem či s ostatníma bytostma...). odtud je jen krok ke spiritismu a různým seancím, apod. :-)

takže psychedelický mem to není (asi podobně jako improvizovaný jazz většinou není psychedelický, ale to spíš vyjádření muzikantova ega) ale když mě se ta metafora prostě líbila a nevěděl jsem kam s ní :-) min. je to takový hezký dualistický kóan, když ne psychedelický mem.