"Words are, of course, the most powerful drug used by mankind."

- Rudyard Kipling

SHEALA: Co se tyce praktickeho pouziti, tak momentalne asi hlavne analyza obrazu. Mamografie je nejvic trendy v oblasti diagnostiky a strojoveho uceni (ale ani v tomhle konkretnim pripade rozsireni zatim moc velke neni). Jsou i dalsi oblasti, kde stroj cloveka predci, ale obecne neni moc velka potreba nebo chut (ze strany doktoru a pacientu) tyhle systemy pouzivat. Jednim z duvodu je i netransaperntnost takovych systemu (pokud to neni treba algoritmus zalozeny na rozhodovacich stromech). Doktor casto potrebuje pacientovi rict, jak k diagnoze prisel, a "pocitac rika, ze..." nemusi stacit:)) Tady je par zajimavych prispevku k tematu srojove uceni + medicina (a k problemu nasazovani techto systemu v praxi): Why is machine learning not more widely used for medical diagnosis?

QWWERTY: to asi jo. ale myslím, že konkrétně tenhle bod manifestu měl spíš narážet na ohromné množství informací zpravodajského a dejme tomu "humanitního" typu. já si to interpretuju tak, že ani přečtení deseti článků na dané téma nám nemusí nutně přinést schopnost uvažovat o tématu kriticky a kreativně, což by měl být náš cíl.

DLOUHA_POTVORA: jazyky jako např. Prolog, který se i dnes používají na umělý inteligence (hlavně odvozování/dokazování) existují od '70s :)

KAMAHL: on ten manifest je taky z roku 98, takže dneska už dost zastaralej, ale na svojí dobu myslím naopak celkem napřed .)

DLOUHA_POTVORA: Jedna zajímavost: I ve světě počítačů se rozlišují pojmy data, informace a vědomosti. Přesná definice moc není, ale přibližně: Data jsou jen nějaké shluky číslic. Informace je interpretace těch dat, třeba obsah textu, který představují, obsah záznamů v tabulce, zvukový záznam... A vědomosti jsou ještě o třídu výš, jako ještě jednou interpretovaná informace, tak, že se dá kombinovat s ostatními vědomostmi při uvažování, takže se dají řešit úlohy jako třeba odvozování (dokazování) nových vědomostí ze stávajících, kontrola zda jsou získané vědomosti navzájem konzistentní atd. Sebevětší databáze nic takového sama o sobě neumí. Moudrost nevím, to asi v počítači fakt nikdy mít nebudeš :D Na druhou stranu, když zmiňuje "perception, reasoning" [vnímání/uvažování], tak tam bych byl opatrnější, myslím, že v některých specifických doménách už přístroje člověka v těchto ohledech předčí. Příklad z praxe: existují medicínské diagnostické systémy, které ve většině případů dokážou odhadnout správnou diagnózu lépe než lékař. V tomhle případě by stroj člověka asi skutečně nahradit neměl a měl by být jen pomůckou, ale to jen proto, že lidské zdraví je vážná věc. U méně závažných věcí, řekněme třeba úloha sestavit společný rozvrh pro větší tým lidí můžeme klidně uvažování s radostí stroji přenechat a věnovat svojí energii na něco co nám jde líp.

Information is not knowledge.
All around us, information is moving faster and becoming cheaper to acquire, and the benefits are manifest. That said, the proliferation of data is also a serious challenge, requiring new measures of human discipline and skepticism. We must not confuse the thrill of acquiring or distributing information quickly with the more daunting task of converting it into knowledge and wisdom. Regardless of how advanced our computers become, we should never use them as a substitute for our own basic cognitive skills of awareness, perception, reasoning, and judgment.

Sauce: manifest technorealismu, http://www.technorealism.org/

KERRAY: And those who were seen dancing were thought to be insane by those who could not hear the music

(Frederick Nietsche)