Dobro a Zlo
Jako děti jsme učeni, že abychom byli "hodní",
musíme udržet naši přirozenost pod kontrolou a "chovat se"
- což naznačuje, že jsme neodmyslitelně zlí
a že toto zlo se bude manifestovat, pokud neudržíme kontrolu nad svou přirozeností.
Dokonce i ti z nás, kterým bylo říkáno, že jsou "dobří",
byli opakovaně nuceni cítit se špatně
ve snaze zabránit nechtěným behaviorálním vzorcům
a přimět nás cítit se dobře adoptováním "pozitivní" identity, která je nám nabízena,
a tím že se budeme chovat tak, jak ostatní chtějí, abychom se chovali.
Nicméně, jelikož podmínka naší "dobroty"
je implantací monstrózního stínu/fantazie
(monstrum, které v nás matka viděla, když nás trestala),
nezáleží na tom jak hluboko uvnitř tento stín/fantazii pohřbíme,
bude se objevovat znovu a znovu
poskvrňujíc "zlem" naší "dobrou práci".
Navíc, pokaždé když se monstrum objeví
v poli našeho bdělého vědomí,
jsme dohnáni projikovat jej na druhé,
odmítnout jej a pokud možno dokonce zničit
stejně jako ty ostatní, na které jsme si jej vyprojikovali.
A čím více děláme výše zmíněné,
tím více fantazie roste
a tím urgentnější se stává potřeba ji projikovat.
Tudiž, snažíc se udělat nás "dobrými",
"dobře-to-myslící" lidé v nás zasadí kořeny "zla".
~ Elías Capriles
(překlad: ID HESPELER, ID ZUZZA)