jak si to tipnu tak si to vyhrabnu

denial of human division

pomalu se skládám a fakt mě to nebaví

Život je jako mýdlová bublina...rychle splaskne.

MOOCAY: LOL

láska je tvořena s láskou

pro zpestření:)

Na ketáku mi trance přijde, jako nekonečná čokoládová tyčinka, prostě matroš k zakousnutí;)

svet kolem tebe je tve zrcadlo, vse co se ti deje je odrazem tebe ..........

Cim je laska, ak sa ho nesmiem dotknut?
Cim je priatelstvo, ak mi nic nepovie?
Cim je smrt, ak nou nic nekonci?

mám data

Svět možná není jen zvláštnější, než předpokládáme, může být dokonce zvláštnější, než předpokládat dokážeme.

J. B. S. Haldane

Žádná kultura, pokud je mi známo, se nepokusila záměrně rozvinout svůj jazyk s vědomím, že rozvoj jazyka je ve skutečnosti zároveň i evolucí reality.


...všechny historické epochy jsou ve skutečnosti produktem interferenčních vzorců, vznikajících vzájemnou interakcí různých časových událostí. Z toho plyne, že všechny historické události a epochy vyplývají z jediného [...] stavu. [...]Není to nic, co by bylo závislé na lidském rozhodování - jde o samočinný proces! Vtip je v tom, jak zjistit, co se stane a jakou to má všechno spojitost. Psychedelika nám mohou být velice nápomocna v tom, že předpovídají skutečný předmět transcendence. Tento moment ale už není vzdálený staletí a tisíciletí. Je to právě tady a teď. To vysvětluje onen prudký pád do novosti, jakou představuje právě 20. století. Vývoj událostí ve 20. století totiž nedává žádný smysl, ledaže to skončí úplnou transformací našeho druhu. A protože hrozba nukleární záhuby je neoddělitelně propletena s naší snahou o potvrzení vlastního života, je jisté, že to bude skutečně strhující závod s časem až do úplného závěru.

Postupně posunujeme své hranice. Jenže namísto zvukové bariéry teď musíme překonat "bariéru myšlení" a "bariéru sociální reality". Jejich překonání nebude znamenat žádný totální rozpad skutečnosti ani nějaký pád z nebe na zem. Pokud je konstrukce naší společenské vesmírné lodi správná, naskytne se nám jedinečná možnost proplout s ní přímo do nekonečné říše lidských možností.

Terence McKenna - Návrat archaismu

Porozumění, které vychází z porozumění.

Terence McKenna

Ideální čtení po výletě, pro mnohé možná silná káva, ale i vy vězte, je to nevyhnutelné...

"Můj dobrodinec mi říkal, že když se někdo vydá na cestu čarodějství, začne si postupně uvědomovat, že obyčejný život už navždycky opustil. Tohle poznání je opravdu děsivé, protože to znamená, že už se nikdy nemůže chránit prostředky běžného světa a že musí přijmout nový způsob života, jestliže chce přežít. První, co by měl v této situaci udělat, je stát se bojovníkem. To je velmi důležitý krok i rozhodnutí. Poznání je natolik hrozné, že nedává člověku jinou možnost, než se stát bojovníkem.
V době, kdy se poznání stává záležitostí, která nahání děs, si člověk také uvědomí, že smrt je nenahraditelnou společnicí, která sedí vedle na rohoži. Každá troška poznání, která se stává mocí, má v sobě smrt jako ústřední sílu. Smrt všemu propůjčuje poslední dotyk, a čeho se smrt dotkla, stává se skutečnou mocí.
Ten, kdo se vydává na cestu čarodějství, stojí tváří v tvář bezprostřednímu zániku v každém ohybu cesty, a tak si nevyhnutelně začne svou smrt jasně uvědomovat. Bez vědomí smrti je každý jen obyčejným člověkem, který se zabývá pouze obyčejnými věcmi. Chybí mu nezbytná síla, nezbytné soustředění, které by jeho obyčejný pozemský čas přetvořilo v magickou moc.
Aby se tedy člověk stal bojovníkem, musí si především uvědomovat svou vlastní smrt. A tak je to i správné. Ale nezabývá se svou smrtí, protože kdyby se jí zabýval, nutilo by ho to upínat se jenom k sobě samotnému, a tím by se oslabil. Takže být bojovníkem znamená mít i potřebný odstup. Jenom tak se vědomí bezprostředně hrozící smrti nestane posedlostí, ale zůstane člověku lhostejné."

Carlos Castaneda - Oddělená skutečnost

ARVEN 21:08:41 27.9.2003
jaky si to udelas ... ;)

Velká cesta není těžká pro ty, kdo nedávají ničemu přednost.

jeden zenový patriarcha

Žádná slova to nemohou popsat,
žádný příklad na to poukázat,
samsára to nezhoršuje,
nirvána to nezlepšuje.
Nikdy se to nezrodilo,
nikdy to nepřestalo,
nikdy to nebylo osvobozeno,
nikdy to nebylo oklamáno,
nikdy to neexistovalo,
nikdy to nebylo neexistujícím
nemá to vůbec žádná omezení,
nespadá to do žádné kategorie.

D

Čas je iluzí. Existuje zítřek a bylo mnoho včerejšků - tento čas iluzí není. Myšlenka, která používá čas jako prostředek k vyvolání vnitřní, psychologické změny, uskutečňuje ne-změnu, protože takováto změna je jen midifikovaným pokračováním toho, co bylo. Taková myšlenka je neúčinná, vede k odkladu, hledá útočiště v iluzi postupnosti, v ideálech, v čase. Mutace prostřednictvím času není možná. Mutací je pouze popření času. Mutace nastává tam, kde jsou popřeny věci, které vstoupily do života prostřednictvím času, například zvyk, tradice, reforma či ideály. V okamžiku, kdy popřete čas, nastává mutace, absolutní mutace, nikoli změna modelu nebo nahrazení jednoho modelu druhým.
Ale získávání poznatků, učení či technika vyžadují čas, který nemůže a nesmí být popírán, protože tyto kvality jsou pro život nezbytné. Čas potřebný k tomu, aby člověk přešel odsud tam, není iluzí, ale každá jiná forma času iluzí je. V této mutaci existuje pozornost a z ní vyplývá zcela odlišný druh činnosti. Taková činnost se nestává zvykem, opakováním pocitů, zkušeností, poznáním, které mozek, necitlivý k mutaci, otupují. Ctnost není lepším zvykem ani lepším chováním. Neexistuje pro ni žádný model ani omezení, nemá pečeť úchylnosti, a není tedy ideálem, o kterých bychom měli usilovat, který bychom měli uskutečňovat v čase. Ctnost je proto nebezpečím a nikoli krotkou společenskou záležitostí.

Jiddu Krishnamurti - Krishnamurtiho deník