Podívejte se, v Evropě nebylo nikdy tak dobře, nikdy tak mírumilovně jako v posledních třech desítkách let. To je jistě pozitivní. Ale samozřejmě to něco dělá s lidskou psychikou. Ta, abych to vysvětlil, pulzuje mezi útlumem a nabuzením. A naše tendence není zlatý střed, naší tendencí je větší nabuzení. Protože v mozku je takový tréninkový program, že když je v bezpečí, hraje si na to, že je vlastně v nebezpečí. Jak říkají klasici psychomorálky - hledáme bezpečí a jistotu, ale paradoxně čím větší je bezpečí, tím víc si mozek vymýšlí nebezpečné pitomosti. Žijete ve vatě, ale večer potřebujete horor. Mozek tím trénuje. Čím klidnější společenství, tím víc chorobných a úzkostných stavů. Úzkost vás mobilizuje, my nemusíme mít nepřítele za hranicí, uděláme si nepřítele v sobě. Proto ta prevalence úzkostných poruch, proto ten nárůst depresí. Ano, půlku z toho sice dělají farmaceutické firmy a pak také to, že se jich víc diagnostikuje. Ale i tak je ten nárůst evidentní.
(rozhovor s psychiatrem Radkinem Honzákem)