• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KERRAYoO( ) psychedelické memy ( )O๑.. ॐ ..๑O( ) psychedelic memes ( )Oo
    SLEEPLESS8
    SLEEPLESS8 --- ---
    CRS
    CRS --- ---
    arguing-on-phone
    HARVIE
    HARVIE --- ---
    SALVATRUCHA
    SALVATRUCHA --- ---
    five grams of psilocybin mushrooms in silent darkness. That’s where the pedal meets the metal. That’s where the rubber meets the road.
    PERPLEX
    PERPLEX --- ---
    CRS
    CRS --- ---
    Gifts-can-change-your-life
    ARCHDRONE
    ARCHDRONE --- ---
    CONTINUITY: >>A co ještě všechno dalšího takhle "normálně" ignorujeme?
    Myslim, ze muze byt vhodne skrome predpokladat, ze takhle "normalne" ignorujeme vsechno. Nekdo v kine ignoruje svoje pocity, kdyz se film nelibi, a presto si to odsedi az do trpkeho konce. Nekdo trpi na party, na kterou ani jit nechtel, nekdo trpi neprijemneho cloveka, nekdo tvrdohlave lpi na tom, ze jidlo neni dost osolene, nebo ze musi ostatnim vysvetlit svuj politicky nazor.

    Nekdo trpi, nekdo lpi. Vse podle me prameni z nedostatku pozornosti/vsimavosti, pokud si ani clovek nevsimne, ze mu to skodi. Tahle pozornost je ale na druhou stranu jako zdroj vytezovana z lidi ruznymi chrastitky podobne jako uhli z dolu sbijeckou.
    PERPLEX
    PERPLEX --- ---
    CONTINUITY
    CONTINUITY --- ---
    INK_FLO: O tomhle jsem přemýšlela včera, když jsem na hotelové snídani snědla nějaký bílý pečivo s průmyslovým sýrem a o cca hodinu později začlo břicho protestovat naprosto charakteristickým nepříjemným pocitem.

    (technická poznámka: Toto je reakce na předchozí příspěvek, ale zároveň věřím, že je to sám o sobě relevantní text do tohoto klubu:)

    Takže, začly se ve mně dít divné věci, a najednou mi došlo, že mě přesně z tohohle přesně takhle bolí břicho snad odjakživa, roky, že prostě tohle je pocit, kterej mám z pečiva z továrny a mléka z velkochovu, vždycky.

    Akorát předtím jsem byla tak odpojená od svého těla, že jsem to považovala za normální a nevěnovala tomu vůbec žádnou pozornost. Určitě jsem to měla už před 20 lety, a tenkrát mě teda fakt vůbec nenapadlo, že mi tady ty divné potraviny asi nedělají dobře a bylo by třeba rozumné je nejíst.

    Poslední roky mně to teda už napadá, často. A taky mám nějaké informace o tom, jak se vyrábějí, a na tom že jsou pro někoho těžko stravitelné fakt není nic překvapivého. Ale stejně jsem dál podléhala představě, že když to dělají všichni, nemůže to být až takovej problém....
    Ale teď jsem si doslova poprvé všimla, že ta reakce je opravdu okamžitá, i po jednom požití, a opravdu jednoznačně nepříjemná.
    Akorát teda ne tak moc, aby si kvůli tomu běžný člověk dal ibuprofen a šel k doktorovi .)) A tím pádem asi pro většinu lidí pod hranicí vnímatelnosti....

    To je fakt zvláštní, že člověk může žít do 40 let a nenaučit se přestat jíst něco, z čeho ho bolí břicho. HNED.
    To by nám snad měli vysvětlit už v dětství.
    Nevysvětlili. V dětství mě furt jen nutili sníst všechno a co nejvíc, a co to dělá, jestli je mi z toho blbě, nikoho nezajímalo.

    Zřejmě trpím lehkou netolerancí na výše zmíněné produkty a opravdu je mi lépe bez nich. Ale vím z médií určitě, že lidí, kteří je špatně snáší a léčí se s tím je hodně, a lidí kteří je špatně snáší a neléčí se s tím, ještě mnohokrát více. To je lékařům známo, vychází o tom spousty knih, nic nového pod sluncem.

    Tak bych si nějak tipla, že nejspíš většina těch ostatních lidí svoje pocity ignoruje přesně takhle. Protože jíst ty věci je přece "normální". A děláme, co je "normální", a pokud nám z toho je nepříjemně, tak si toho nevšímáme, abychom zůstali normální.

    A co ještě všechno dalšího takhle "normálně" ignorujeme?
    CRS
    CRS --- ---
    QWWERTY
    QWWERTY --- ---
    CRS:
    CRS
    CRS --- ---
    CRS
    CRS --- ---
    CRS
    CRS --- ---
    BIRLIBAN
    BIRLIBAN --- ---
    OA8
    OA8 --- ---
    INK_FLO
    INK_FLO --- ---
    Willful blindness is the refusal to know something that could be known. It´s refusal to admit that the knocking sound menas someone at the door. It´s refusal to acknowledge the eight-hundred-pound gorilla in the room, the elephant under the carpet, the skeleton in the closet. It´s refusal to admit to error while pursuing the plan. Every game has rules. Some of the most important rules are implicit. You accept them merely by deciding to play the game. The first of these rules is that the game is important. If it wasn´t important, you wouldn´t be playing it. Playing a game defines it as important. The second is that moves undertaken during the game are valid if they help you win. If you make a move and it isnt´t helping you win, then by definition it´s a bad move. You need to try something different. You remember the old joke: insanity is doing the same thing over and over while expecting different results.

    If you are lucky, and you fail, and you try something new, you move ahead. If that doesn´t work, you try something different again. A minor modification will suffice in fortunate circumstances. It is therefore prudent to begin with small change, and see if they help. Sometimes, however, the entire hierarchy of values is faulty, and the whole edifice has to be abandoned. The whole game must be changed. That´s a revolution, with all the chaos and terror of a revolution. It´s not something to be engaged in lightly, but it´s sometimes neccessary. Error necessitates sacrifice to correct it, and serious error necessitates serious sacrifice. To accept the truth means to sacrifice - and if you have rejected the truth for a long time, then you´ve run up a dangerously large sacrificial debt. Forest fires burn out deadwood and return trapped elements to the soil. Sometimes, however, fires are suppreessed, artificially. that does not stop the deadwood from acumulating. Sooner or later, a fire will start. When it does, it will burn so hot that everything will be destroyed - even the soil in which the forest grows.

    The prideful, rational mind, comfortable with its certainty, enamoured of its own briliance, is easily tempted to ignore error, and to sweep dirt under the rug. Literary, existential philosophers, beginning with Soren Kierkegaard, conceived of this mode of Being as "inauthentic". An inauthentic person continues to perceive and act in ways his own experience has demonstrated false. He does not speak with his own voice

    (Jordan Paterson)
    PERPLEX
    PERPLEX --- ---

    “If you hate violence and don't believe in politics, the only major remedy remaining is education.”
    George Orwell
    K4N3C
    K4N3C --- ---
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam