"Kdykoliv budeš mít možnost mluvit s ďáblem, pak s ním vážně promluv. Je to koneckonců tvůj ďábel. Přijmout ďábla neznamená přejít k němu, jinak se jim člověk stane. Spíše to znamená - domluvit se. Díky tomu ztratí ďábel trochu půdy pod nohama a ty také. A tak je to zřejmě správně. Když jsem viděl, že ďábel je i radostí, nejraději bych s ním uzavřel dohodu. Ale s radostí nemůžeš uzavřít dohodu, protože ti hned zase vyprchá. Nemůžeš chytit svého ďábla. To, že to nejde, patří k jeho podstatě. Pokud by se chytit nechal, pak by byl hloupý a ty bys nic nezískal, když bys měl ještě jednoho hloupého ďábla. On se vždy pokouší naříznout větev, na které sedíš. To je užitečné a chrání to před usnutím a s tím spojenými neřestmi. Tím příjmeš své jiné hledisko. Že má radost v sobě zlo zjistíš, když se za ní poženeš, protože pak skončíš u slasti a od té v pekle, ve svém osobním pekle. "
(C. G. Jung - Červená kniha)