Putování bylo najednou velice těžké. Nohy mě pálily, měl jsem mučivý hlad a s každým krokem bych to nejraději vzdal. Myslel jsem si, že cesta do jiného světa bude snadná.
"Půjdem po té cestě až na konec?"
"Ano," řekl duch a šel, jako by pro něho vzdálenost nic neznamenala.
"Ale říkal jsi, že ta cesta je bez konce."
"To je pravda," souhlasil duch.
"Jak to může být pravda?"
"Z určitého hlediska se zdá, že vesmír se skládá z paradoxů. Ale všechno se vyřeší. To je funkce protikladů."
"Nechápu to."
"Až budeš nazírat všechno z každého představitelného hlediska, možná začneš chápat."
"Ty to chápeš?"
"Ne."
Ben Okri - Hladová cesta