knihovna....je tak super instituce!!

a prisli mi prave mailem novinky na brezen, aha:


********************************************
POSLOUCHEJTE HUDBU ONLINE - MUSIC ONLINE
Knihovna rozsirila nabidku databazi o jednu, ktera potesi zejmena fanousky
vazne hudby, etna, jazzu, blues a world music. Music online nabizi 216
tisic nahravek techto zanru, informace o skladatelich, interpretech a
hudebnich skupinach. Pristup do Music online maji ctenari knihovny s
platnym ctenarskym prukazem s nastavenym heslem. Heslo lze nastavit osobne
v knihovne i online. Pristup do Music Online z http://www.mlp.cz/databaze

********************************************
KULTURNI TIPY NA BREZEN
Krasa z Moulin Rouge - 18. 3., 19:00 hod.
(divadelni predstaveni inspirovane zivotem H. T. Lautreca, v hl. roli J.
Potmesil)
Tri socialni svety - 25. 3., 17:00 hod.
(pohled na soucasnost ceskeho sociologa Jana Kellera)
Janosik v podani Divadla Drak - 28. 3., 17:00 hod.
(divadelni predstaveni pro male i velke)
Skodou MB kolem sveta - 29. 3., 17:00
(aneb Co dokaze 40 let stary veteran)
Akce se konaji v salech Ustredni knihovny na Marianskem nam. 1, vice
informaci a rezervace vstupenek na http://kultura.mlp.cz

Krist....je Pan Vinar. Fakt.
Zatim mne uchvatily dva rocniky jeho Alibernetu, trikrat oceneny 2008 a nemalo zajimavy slozity na chut rocnik 2007

http://www.vinarstvikrist.cz/

cim se barvi Campari? nebo rtenky?



KOŠENILA

Žádané přírodní barvivo známé pod názvem karmín. Už pět století před naším letopočtem se užívalo v Peru. Znali ho staří Inkové, Mayové a další jihoamerické civilizace. Vyrábí se z červce nopálového, který žije na opunciích jinak též zvaných nopály. Přírodní karmínové barvivo je dodnes žádaným zbožím na celém světě, i když ho stále více nahrazují barviva uměle vyráběná. Používá se v parfumerii, v potravinářství pro přibarvování nápojů zejména alkoholických (například červeného martini), cukrovinek, jogurtů, ve farmacii a také v textilním průmyslu. Původním domovem červce nopálového je Peru. Tam bylo objeveno i tajemství výroby karmínu. Dnes se tento červec pěstuje i v Mexiku, Guatemale, Chile, Bolívii a dalších jihoamerických zemích. V roce 1532 bylo do španělského Cádizu dovezeno osm opuncií i s koloniemi červců nopálových. Krátce poté dostal Cádiz zvláštním královským dekretem povolení k výrobě košenily. V polovině devatenáctého století se červec nopálový rozšířil na Kanárské ostrovy, zejména na Lanzarote, kde jsou pro opuncie i červce velmi vhodné klimatické podmínky. V roce 1870 se už exportovalo z Kanárských ostrovů 3000 tun košenily.

VÝROBA

Košenila neboli karmínové barvivo se získává ze sušených těl samiček červce nopálového. Jsou nachové barvy pokryté bílým chmýřím. Samečci jsou rovněž nachoví, ale na rozdíl od samiček okřídlení a barvivo z nich nelze získat. Tvar těla obou pohlaví se liší a od určitého vývojového stadia procházejí i různým vývojem (viz rámeček). Samičky i samci celý život prožívají jen na opunciích. U samiček je to 100 až 120 dní (včetně prvních stadií vývoje). Dospělé jsou 50 až 88 dní. Samečci žijí podstatně kratší dobu. Včetně vývojových stadií jen asi 60 až 70 dní. Po vylíhnutí z pupy po krátkou dobu svého dospělého třídenního života samci nic nejí a mají jediné poslání: spářit se a zajistit reprodukci. Samička klade po šestnáct dní denně 400 vajíček. Získat košenilu není jednoduché. Jsou k tomu třeba doslova lány vzrostlých opuncií (Nopalea coccinellifera), které jsou schopny přežít útoky mnoha generací červců. Vývoj červců je třeba pozorně sledovat a ve vhodnou dobu samičky stírat štětkou na dlouhé násadě do plátěných sáčků. Jsou jich miliony. Hlavním barvivem, které samičky červce obsahují, je kyselina karmínová. Ta tvoří až dvacet procent jejich hmotnosti. Barvivo může být nejrůznějších odstínů a je velmi kvalitní. Sesbíraný hmyz se okamžitě suší, protože jen tak si uchová výrazné karmínové barvivo. Prodává se buď sušený k dalšímu zpracování, nebo jako už zpracované barvivo. Proces začíná smícháním sušeného hmyzu s vodou v poměru jedna ku pěti. Vše je třeba dobře promíchat při teplotě 95 stupňů Celsia a pak profiltrovat. Hmyz praská a uvolňuje žádané barvivo. Pak se přidávají sulfáty hliníku a uhličitan vápenatý a karmín se usazuje na dně. Ještě jednou se směs přefiltruje, usuší a putuje do drtičky. Při starším způsobu výroby se hmyz také nejdříve usušil, pak rozetřel na jemný prášek a smíchal s horkou vodou. Výsledkem bylo karmínové barvivo, ale ne tak intenzivní. Dávno před červcem nopálovým byl v Evropě znám a pro své rovněž červené barvivo se využíval červec polský (Porphyrophora polonica). Parazitoval na kořenech některých rostlin v písčitých půdách a sbíral se zejména v Sasku, Prusku, Polsku a Maďarsku. Před košenilou býval červec polský důležitým obchodním artiklem. Vyskytoval se hlavně v období kolem svatého Jana Křtitele, podle něhož dostal lidový název svatojánská krev. Podobně jako karmín, ale ze sušených samiček červce klenutce, se vyrábělo sytě červené barvivo zvané karmazín.

ČERVEC NOPÁLOVÝ

* Patří k červcům, což je přisedlý bodavě savý hmyz z řádu stejnokřídlých. Živí se rostlinnými šťávami opuncií. Má nápadnou pohlavní dvojtvárnost. Samičky jsou bezkřídlé s kulovitým tělem pokrytým štítkem. Samci jsou okřídlení, nepřijímají potravu. Jejich jediným úkolem je spářit se. Ze sušených samiček se získává sytě červené barvivo karmín. Zpočátku probíhá vývoj samiček i samečků stejně. Pak se začne výrazně lišit.