XCHAOS: No tak nejdriv dobra zprava: plus bod za vypo-- oh. On tam zadnej poradnej vypocet neni. To jen trumbera nalinkoval clanek z wikipedie, vytahl si kdovi odkud nejaky cisla a zabalil do par kecu. Aha, takze rovnou ta spatna zprava: i tenhle pokus mas blbe, protoze ignorujes jednu dost zasadni vec. Schvalne jestli na ni prijdes sam. Napoveda: procpak tam vubec je ten teplotni gradient mezi povrchem a hloubkou?

Jo, a ten problem s cenou a narocnost zatloukani obrovskyho mnozstvi zeleznejch piliru do zeme, to budes predpokladam ignorovat, coz? Stejne jako davnou otazku, jestli uz sis konecne nastudoval, kolik ze svetla se pohlti ve skle, ze jo? Protoze to je "nezajima", stejne jako te nezajima fyzika a teplota vzduchu v luxfere, ze jo? 8)))

XCHAOS: tak presne po takovjdlech kretech cely dny v praci predelavam co se da :-( Nejdriv dodaji na 1200W chladic co ma povrch 2000cm2 ... potom tvrdi ze oddelovaci tlumivka nema pri pulsu 10us zadnou impedanci atd atd atd ...

PS: proc se misto 2cm prutu medi pouziva 5mm heatpipe? :-D a zelezo jiste vede lepe ... navic zem dobre pojima teplo a nubec nedochazi k ohrevu atd ... Az se naucis myslet hlavou a ne prdeli - tak dojdes ke stejnym vysledkum jako muj hruby odhad - totalni dalsi picovina ...

ABDULAH: co bych dělal práci za ty, kdo chtějí napadat můj kvalifikovaný odhad?
vzorec je tady:
Tepelná vodivost – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_vodivost#P.C5.99.C3.ADklad_hodnot_tepeln.C3.A9_vodivosti

počítáme to za jednu jednotku času, tepla vzniká ohříváním tmavého panelu bude až 1000W/m2 (možná méně, díky nedokonalé průhlednosti skla). průřez těch želez vedoucích pod cestou do země je samozřejmě jen zlomek metru čtverečního. podstatný je rozdíl teplot, ten by mohl být v hloubce 70 cm asi 5 stupňů proti teplotě vzduchu, nás ale zajímá ochladit FV článek pod 30 stupňů (což vzduchem ohřátým na 30 stupňů v létě nejde), takže podle mě není přehnané počítat s teplotním gradientem v červnových a červencových dnech až 15 stupňů (v červenci se půda ochlazuje)

otázka je, co započítat za efektivní průřez toho železa: na povrchu je ohnuté do vodorovna, směrem dolů je ale zatlučené do zeminy a ochlazuje se postupně celou plochou povrchu (nejen úplným koncem). v nějaký kritický moment ale tepelný tok skutečně povede jen těmi železy. při gradientu 15 stupňů při průměrné teplotě 25 stupňů ten tok může dělat až 1200W :-) ale samozřejmě, průřez toho železa by musel být právě ten metr čtvereční... což asi nebude :-)

XCHAOS: Kecy, kecy, kecy a vymluvy. Celej smysl vedy je, abys nemusel kazdou pitomost "overovat". "Kdyz mam jedno jabko a ty mi jedno jabko das, kolik jich budu mit? Duh, nevim, musime to vyzkouset" 8)))

A btw... to jako vazne? Tedka najednou ten tvuj projekt zahrnuje nejaky ZELEZOBETONOVEJ podklad s nejakejma vyztuhama zarazenejma RADOVE DESITKY centimetru do zeme? Takze to jednak bude cely mnohem, mnohem drazsi a navic dost problematicky na instalaci ve meste, kde ti pod chodnikem vede spousta ruzny infrastruktury? LOL. Zase starej dobrej xchaos: nez aby uznal, ze placl pitomost, tak se to snazi zazaplatovat dalsima pitomostma. Fraktalni rozbitost je zpatky 8)))

Kdy to teda "overis"? Za pet let, jen co dostavis svoje solarni letadlo? 8)))

XCHAOS: nejdrive to spocitej ju? :-) alespon v idealnim stavu dle tabulek :-)

REDGUY: ve skutečnosti ... tohle se dá prostě ověřit, a docela levně. (akorát teda zdůrazňuju tu část, kdy je ten podklad železobeton s těmi výztuhami zapuštěnými dolů do země, aspoň řádově desítky centimetrů.. abys mi nepředváděl, že solární panel položíš pod luxferu na asfalt a demonstruješ, že se rozpálí...)

XCHAOS: hm pekny a kabliky a vsechno? neni kada taska jeden panel? Nechci videt veskery material co musis dodat pod a okolik se zmeni konstrukce atd ... Pochybuju ze to bude klasicka strecha s latema na ktere naskladam tasky. Mas nejake podrobnejsi informace? A co tech 60 stupnu co je na pude?

XCHAOS: No, to ten reset prisel driv, nez jsem cekal 8))

pro lepší představu o materiálu na případné solární cesty:
[ TOXICMAN @ Elon Musk (Paypal, SpaceX, Tesla Motors, Solarcity, Hyperloop atd.) ]

XCHAOS: chces poslat zase nejaky data at si muzes spocitat kolik a co? Vlastne nemusim - vse uz jsem ti poslal :-D Prosim te prestan to tady plnit kravinama a dodej uz neco funkcniho :-)

PS: budeme kopat sklep a hadej proc na nem bude metr hliny? ;-)

Proste luxfera uz jako sklo bude delat tepelny odpor - pod tim pokud ji projde infra se na tmavym panelu zmeni na teplo - bud to chlad nejakym mediem a nebo pasivne no jak chces :-) Radeji bych udelal kostku z hliniku co je samonosna na koncich se zamkama a tesnenim a pustil tam vodu :-) Pod tim slupka betonu a hutneny povrch atd a ono ejhle spotrebovana energie a material bude mene ekologicke nez postavit drevenou strisku nad danou stezku a na ni mit ty panely :-) Kdyz pod nima nechas mezeru tak i vitr bude profukovat a chladit :-) Ale jsem jen troll co nic nerek :-P

REDGUY: hmm, fskutečnosti chlazení zemí, vrstva vzduchu jako izolace (nevím, jestli sis uvědomil, že teplota vzduchu _uvnitř_ té luxfery tě nezajímá).

nevím, až potkám luxferu, udělám experimentální instalaci... (stejný panel bych dal pro srovnání vedle do "polní" polohy 45 stupňů). logování teploty FV panelu i vzduchu kolem něj by samozřejmě šlo ruku v ruce.

nemá to pro mě prioritu. já na rozdíl od tebe mám poměrně jasná experimentální data týkající se toho, jaký vliv mají teploty nad 30 stupňů na účinnost panelu (opět, tenhle problém neřeší ten, komu v létě stejně dojde kapacita baterií - viz níže :-). spor se ale týká toho, jestli se věc, teplovodně spojená s drátem vedoucím do země, v létě ochladí víc, než věc vystavená proudění (horkého) vzduchu... inu, tohle záleží na spoustě faktorů, klíčový je skutečně ten přechod mezi podkladovým železobetonem a křemíkem, apod.

ABDULAH: tak jsem cinanovi napsal mail na co to chci :-))) uvidime odpoved

akorat jeste k tomu rele by jsi musel na svorky dat proti polarizovanou diodu kvuli spickam. ale tu pridelas jakkoliv :-)))

ABDULAH: multimeter na mereni U a I? ten mam a umim pouzivat ale s arudino nemam prazadne zkusenosti

FRANCIMOR: mas merak?

ABDULAH: tak minus jsou spojene na baterkach. Oba regulatory jdou z panelu na stejne baterky.

FRANCIMOR: nic promin ;-d na lodi je znamej no dobrej lol. Cece nevim jak bude cas. Na checkovani stavu baterek kdyz to nechces nejak extra presne tak staci i to arduino a lacinej wifi modul. Posli fotku rozvadece. Zemne -zaporne poli soustav jsou spojene? Ono pokud neni ten regulator pruchozi bude to mnohem slozitejsi.

Kazdopadne koupis krabici par vyvodek kabelu a hlavne pojistky no nebude to za par buck aby to nebyla prasecina. Vse jistit minimalne pojistkou. Vrrr

ABDULAH: hehe ne, proc na lodi? Bydlim v Australske bush a jsem off grid

FRANCIMOR: ty to nemas na lodi?

ABDULAH: Bylo by super, kdyby se to dalo kontrolovat a monitorovat treba pres Rasberry pi a ja moch checkovat status baterek a napeti pres wifi, kdyz jsem mimo