HALEXE: velmi teoreticky můžeš argumentovat, že zemědělství je dnes závislé na fosilních palivech a hnojivech, obsahujících opět uhlík fosilního původu... jenomže co se týče konkrétních molekul CO2, které lidé vydechují, tak tam je prakticky jistota, že se stravujeme výhradně pomocí uhlovodíků, které vznikly výhradně fotosyntézou, a fotosyntéza funguje výhradně na bázi absorbce atmosférického CO2 (o mase se asi bavit nemusíme - pro hospodářská zvířata platí to samé, a platí to i pro ten hmyz, kterým argumentoval kdysi nějaký velechytrý článek na osel.cz)

ttzn. i když bude rostlina mít přístup k jiným formám uhlíku v prostředí, neumí je nijak využít, dokud ten uhlík není oxidovaný do podoby CO2... tohle je strašně zajimavé, na jednu stranu průmyslová revoluce výrazně zvýšila množství biomasy, které takto reálně může existovat, nad rámec toho, co by v přírodě dokázalo shořet bez člověka.. na druhou stranu, pokud se v průběhu tohoto procesu, který je sám o sobě pozoruhodný, obsah CO2 v nějakém období zvýší tak, že se na planetě sníží množství biotopů, kde se vůbec biomasa dokáže nějak vyskytovat a hromadit, tak to bude fakt průser)

mezi uhlíkem fosilního původu a uhlíkem, který je v atmosféře dlouhodobě součástí karbonového cyklu, lze velmi snadno rozlišovat metodou radiokarbonového datování, tedy zjišťování poměru obou hlavních izotopů uhlíku. je to naprosto exaktní, deterministická metoda - na rozdíl od pokusů datování různých vykopávek, které přesné není. Tady totiž pracuješ s oběma extrémníma hodnotami, které mohou nastat, nesnažíš se odhadovat "něco mezi"...

Když si dále uvědomíme, že na světě žije proti roku 1987 o 2,5 G lidí víc, tak jejich příspěvek ve vydechovaném CO2 je stejný, jako bychom na světě postavili od roku 1987 přibližně 950 hnědouhelných bloků o výkonu 230 MW.