KOCOURMIKES: jaderný pohony mají energetickou hustotu dost k smíchu, a pořád by si potřeboval pracovní látku (leda by se ukázalo, že funguje Emdrive) pro reaktivní motor, takže Isp ti posunou jen nepatrně (jaderný pulsní pohon je na tom nepatrně líp, ale stejně). i s antihmotou jako zdrojem energie jsou pořád dost v háji, když chceš dosáhnout relativistických rychlostí.
jediná rozumná šance je použít k urychlení na mezihvězdné rychlosti externí zdroj energie. a víceméně největší objekt, který dokážeme takto v současnosti (s největším vypětím sil) vyslat do mezihvězdného prostoru, by měl hmotnost v nejlepším případě gramů. K nedávno ohlášenému projektu (tomu, co ho zaštítili svým jménem Hawking a Dyson) mám jen minimum přípomínek -1) místo obřího pole laserů by mi přišlo zajímavější vynalézt nějakou ultratenkou tenkou fólii, schopnou fungovat jako adaptivní fresnelova čočka, a z té pak v kosmu na heliocentrické dráze vytvořit obrovskou plochu o ploše tisíců kilometrů čtverečních a napnout jí třeba rotací 2) nechápu, jak chtějí s tou sondou ve vzdálenosti 4 světělných let vlastně komunikovat - kdybychom dokázali přijmout optický signál z takové vzdálenosti, tak pravděpodobně můžeme stejným dalekohledem přímo pozorovat rovnou detaily na povrchu exoplanet...