ATOMIKS: tady je podrobný vlákno, který vysvětluje, jak důležitou hranici ta sonda vlastně prolomila:
John Carlos Baez: "Today the Parker Solar Probe will get 7 times clo…" - Mathstodon
https://mathstodon.xyz/@johncarlosbaez/113709012899698113

Parker dnes prolétává rekordně blízko Slunce. Dosáhne rekordní rychlosti.

Nasa's Parker Solar Probe attempts closest ever approach to Sun
https://www.bbc.com/news/articles/c9q7lnyw25wo

KAERO: Černobyl spíš milion.

Chernobyl: Consequences of the Catastrophe for People and the Environment, New York Academy of Sciences, 2010
Dr. Alexey Yablokov, Dr. Vassily Nesterenko and Dr. Alexey Nesterenko, Dr. Janette Sherman
Chernobyl: Consequences of the Catastrophe for People and the Environment - PMC
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2974725/

plus samozrejme mutace, tyroidni rakoviny, kardiomyopatie,...
Публікації - Chernobyl Health - Охорона здоров'я в зоні Чорнобиля
https://chernobyl-health.org/

KAERO: v podstatě jsem psal, že je podivuhodné, že se někde vysype plutonium z jaderné bomby jen tak na pole (nějaké to Palomares, nebo jak se to jmenovalo) a dohromady se nic nestane, žádná otrava světových oceánů, nebo tak něco.

Bhopal kdyby se stal v Číně, tak to by bylo keců, jak nemají úctu k lidskému životu. Přitom statisticky tyhle průmyslový nehody byly v 19.století v Evropě a v USA víceméně běžný taky, i když tady to bylo holt hustě zalidněný. (On londýnský smog v 50.letech byl v podstatě chemická havárie, jak se ukázalo po letech, a ti mrtví nebyli náhoda... cca to samé, jako neodsířené uhelky v severních Čechách ještě v 70. a 80.letech u nás, ale tam na to zařvaly spíš lesy). Stejně tak velké množství mrtvých po protržení přehrady měla Čína (Banqiao) jako Itálie (Vajont) (přičemž těžko říct, kde hrál lidský faktor větší roli - wiki teď tvrdí, že v té Číně, kde je to dáváno za příklad bezohlednosti režimu, se přes hráz přelila 2000letá voda, zatímco ve Vajontu stačilo neignorovat varovné signály o geologické nestabilitě...).

Abychom se vrátili k tématu - plutonia pro sondy do hlubokého kosmu bude stačit méně, pokud se místo termoelektrických článků s nízkou efektivitou použijou generátory na bázi Stirlingových motorů, což mi přijde jako zajímavý vývoj (nejsem si jistý, jestli jejich premiéra bude už na misi Dragonfly). Zatímco obří reaktory tady na Zemi jsou podle mě trochu téma k diskuzi (ano, ve Fukujimě sice nebylo moc mrtvých, ale teď je celá prefektura v podstatě evakuovaná, a nevím, jak je to s návratem obyvatelstva domů), tak v hlubokém kosmu se bez jaderné energie asi jen tak neobejdeme.

#offtopic

XCHAOS: asi bych rozporoval slova "dojde k průšvihu a když k němu dojde, tak je velkej". Ne ze bych to mel v grafu, ale prijde mi ze jako vsude jinde ty prusvihy jsou klasicky podle Paretova rozdeleni, neboli malych prusvihu je hodne, strednich stredne a velkych prusvihu je malo. Staci se zacist do zprav IAEA, porad je nekde v nejake jaderce nejaky maly problem. Jenze samozrejme v novinach se pise jen o tech velkych.

A mozna ma clovek pocit ze ty velke jaderne prusvihy maji velke dopady, ale porovnejte treba s nehodami z chemickeho prumyslu, napr. Bhopal 1984 (30 000 mrtvych). O chernobylu se mluvi porad (minimum 6 000 mrtvych, odhad OSN), Bhopal uz je davno zapomenuty, a pritom dusledky jsou porad pritomny. Nebo Fukushima (asi 1 primy mrtvy) versus Beirut (300 primych mrtvych).

VOYTEX: jakmile zacnes psat, co prodesori Michio Kaku ve videu rika, verim, ze ti dojde taky, s jakymi podvodniky pracujes.

VOYTEX: dekujeme ti za okenko alarmistu. A za 0 argumentu v nasledujicim postu. Muj post je pripominkou toho, co Cassini-Huygens bylo, co lidi v letech 1997-2003 a co lidi prozivali. Tvuj post je o tom, co par ustrasenych lidi prozivalo mozna par mesicu v roce 1997, a o cem se lidi v hospodach asi bavi do dnes, kdyz cekaji na dalsi rundu. Nevim, zadnou omacku jsi k tomu nenapsal, tezko se dohadovat, co se ti honi v hlave.
Mimo jine vyzdvyhuji i to, ze Cassini-Huygens nesl RTG a ne reaktor. Zadna retezova reakce, zadne kriticke mnozstvi. Nejmene polovina toho tveho videa jsou blaboly.

VOYTEX: Podobne alarmisticke videa asi zabranili USA v produkci strategickeho Plutonia-238, nastesti se USA k produkci uz vratily. Myslim, ze v te dobe nebylo mozne vyrobit solarni panely vazici jenom 30 kg poskytujici u Saturnu dostatecny vykon, resp 40 kg s konstrukci. Dneska mozna ..

Sonda Cassini-Huygens = 72.5 lb plutionum dioxid = 62 lb = 28 kg cisteho plutonia, fenomenalni sonda, ve sve dobe nejdrahsi mise asi prekonana az JWST. Vedecka mise trvala 13 let.
Giovanni Domenico Cassini = italsko francouzsky astronom, velmi dukladne studoval Jupiter
Christiaan Huygens = holandsky fyzik, studoval optiku, mechaniku a studoval Saturn a objevil cleneni jeho prstencu

Modul Casisni orbitoval Saturn, flyby mesicu, pozoroval prstenec, skoncil v atmosfere Saturnu. Druhy orbiter ve vnejsi Slunecni soustave, za Gallieo, orbiterem Jupiteru.
Modul Huygens pristal na povrchu Titanu. Prvni pristani ve vnejsi Slunecni soustave a prvni pristani na mesici planety mimo nas Mesic.

Huygens byl ciste Evropsky modul napajeny z baterii. Cassini si nesl RTG.

Pro srovnani rover Curiosity ma 4,8 kg dioxidu plutonia v RTG, stejne jako rover Perseverance.



Video ze startu v roku 1997, raketa Titan IVB (Titan 4) s hornim stupnem Centaur.
Cassini Launch
https://www.youtube.com/watch?v=59Br_aZ5i3c


Video z pristavani evropskeho modulu Huygens
Huygens Landing on Titan
https://www.youtube.com/watch?v=sZC4u0clEc0