• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: "Objevilo se na tohle téma pár článků, ale nikdo si zatím netroufá z toho vyvodit nic radikálního."

    ale Penrose ano.

    Krom toho je mozna na case, aby se skepticka verejnost zamyslela, proc napr. americti senatori pisi a schvaluji zakony protkane terminy jako "non-human intelligence biologics, technology detection, mitigation, recovery, exploitation, reverse engineering, disclosure".
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    BROUKOID: he he he seš fakt vtipnej, dovol, abych se zasmál.
    BROUKOID
    BROUKOID --- ---
    GIOMIKY: zacni trenovat
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    XCHAOS: Ještě jsem se vakuum dýchat, evolucí, nenaučil. Až budu umět, půjdu se projít do stratosféry.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    XCHAOS: ".. který by v kombinaci např. s laserovou komunikací umožnil získat snímky s daleko větším rozlišením".
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: mám pro tebe dobrou zprávu: možná to tak vůbec není, možná je míst k životu docela dost, ale nemusí z nich ze všech být tak úžasný výhled na vesmír jako celek, jaký máme na Zemi. Protože můžou být pod povrchem planet, pod hladinou oceánů, apod. Máme zkrátka štěstí. A co se týče poznatelnosti a dosažitelnosti, tak to není tak depresivní, jak to vypadá, protože prostě jen stačí trochu změnit přístup a právě se z té historie poučit, jak lidi, co měli k dispozici neskutečně málo (Erasthothenes jenom dvě města na různých rovnoběžkách daleko na jihu, Cavendish jen kus špagátu a závaží...), dokázali pozorovat svět kolem sebe neskutečně chytře.

    Můžeme vypustit teleskopy ještě větší než JWST na velmi odlišné dráhy a získat tak interferometr se základnou několika AU, který by v kombinaci např. s laserovou komunikací. Můžeme sondy v hlubokém kosmu použít jako skutečně přesné gravitační observatoře (protože to, co dnes pokládám za gravitační observatoře, je tak trochu věštění z kávové sedliny, když si o tom něco přečteš). Ale aby vědci a technici dokázali nadchnout lidstvo, aby místo válčení a konzumu dělalo tyhle věci, tak podle mě potřebujeme úplně jinou popularizaci vědy, než si vyrabal ty: místo papouškování těhle zjevených faktů, co jsou tak nějak zjevené už posledních 50 let potřebujeme obrazně řečeno víru, že jde "obeplout Zemi a dostat se do Indie z druhé strany". Možná se to nepodaří, ale bude to ještě daleko zajímavější: objevíme tam nový kontinent.

    Nových ostrovů, když ne kontinentů, objevila věda před 100-150 lety celou řadu: radioaktivitu, supravodivost, polovodiče... často trvá desítky let, než se objev povede masivně aplikovat. Teď jsme tak trochu v otevřeném oceánu a dlouho jsme žádný "ostrov" neviděli... tím je to zajímavější, protože až nějaký zahlédneme, možná už bude patřit k novému kontinentu. A tenhle "nový kontinent" (myšleno nějaké nové zásadní vědecké paradigma) nám může vesmír ukázat jako méně neobyvatelné místo, než to vypadá dnes... budeme v něm moci třeba využívat zdroje, které si dnes ani neumíme představit, apod.
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    XCHAOS: Mám radost z tvého zapálení pro věc. Je milé, že máš koníčka, který posunuje tvoje poznání. Měl jsem rád hvězdy a kosmos, než jsem si je začal interpretovat jako prázdný prostor, kde není nic, pro člověka, než smrt.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: ne, ale to je nesmysl, ty mi vůbec nechápeš. Já vůbec netuším, jak vesmír funguje, jsem nadšený pozorovatel, ale těch nekonzistencí v modelech je fakt hodně a je pro mě zábavné je i hledat, protože to znamená, že nás v budoucnu čekají zábavná překvapení - kdybychom o vesmíru věděli vše podle současných modelů, tak je pravděpodobně nekonečně nudný a prázdný, depresivně konečný v čase i prostoru a pro lidstvo navíc stejně nepoznatelný, protože stávající chápání fyzikální zákonů nám dává jen malou naději.

    Já vůbec moudrý nejsem, ale na rozdíl od těhle wannabe popularizátorů vědy (a astronomie/kosmologie) zvláště právě odmítám uvěřit nějaké momentální verzi "velkého vyprávění". Měl jsem to štěstí, že moje první knížka o astronomii, na kterou jsem v dětství narazil u dědečka s babičkou v knihovně, byla z 30tých let. Bylla navíc poměrně sofistikovaná, rozhodně nic pro děti. Samozřejmě v ní byly příběhy, které byly v rozporu s popularizovanou vědou éry mého dětství, která už byla plná Grygara a černých děr a kvasarů a pulsarů. Základní věc je, že věda se vyvíjí v čase, chápání vesmíru se vyvíjí v čase.

    Některé detaily současného chápání vesmíru a kosmologie jsou dané a budou muset být součástí všech budoucích modelů. Ano jasně, u různých typů konzistentních i chvilkových pozorování (nejrůznější záblesky - gama, rádio, apod.) už umíme rozlišit, že fakt přicházejí z kosmu a ne z mikrovlnné trouby v kuchyňce u radioteleskopu, ok. Já vědcům věřím, že nejsou úplný blbci, to především.

    Ano, pozorujeme tyhle a tyhle jevy, ale s rostoucí vzdáleností mimo naší Galaxii si tak trochu nejsme jistí, z jaké dálky je vlastně pozorujeme: vytyčili jsme nějakou škálu, ale různé metody nám ji cejchují jinak a to s rozdílem přesahujícím možnou chybu měření, a tady buď jedna (nebo možná i obě) tyhle metody jsou špatně.

    A opakuju - "sežrat všechnu moudrost" znamená tvrdit ti "ne, není to takhle, já vím jak to je". Ne, nevím, a to že to nevím, je daleko dobrodružnější, než kdybych uvěřil dnešnímu modelu bez jakéhokoliv prostoru k pochybám. Chápeš, já si ta čísla nejsem schopen nezávisle ověřit - musel bych jim prostě jen věřit, jako zjeveným faktům. To znamená, že se snažím kromě popularizace výsledků i zajímat o to, jak k tomu věda dospěla. Astronomie předpokládá nějaké věci - prostě z několika možností, jak by to mohlo být, si vybrala nějakou a s tou dále pracuje. V podstatě to znamená, že s několika možných řešení složitých rovnic si vybrali jednu, kde jim ty výsledky dávají smysl a pasují na pozorování.

    Možná tě to šokuje, ale třeba jen prostá obecná relativita by šla místo na zakřivení prostoru gravitací (které tak docela neumíme skloubit s kvantovkou. zdá se... já právě chytrej nejsem, ale lidi, co si mysleli, že chytrý jsou, na tom dost pohořeli) postavit na zpomalení světla gravitací. Výsledky budou naprosto stejné, akorát by z toho trochu vybuchovala hlava, Einstein s touhle verzí nějaký čas pracoval, ale pak se asi vydal tou cestou zakřivení, protože nepřekročitelnost rychlosti světla je u něj důležitá a kdyby rychlost světla ve vakuu poblíž hmotných těles nebyla konstantní, tak by jaksi ztratil pevný bod, od kterého se odvíjí ledacos jiného... prostě jsme se rozhodli takhle, a ono to sedí a odpovídá pozorování (alespoň v blízkém vesmíru, v tom vzdáleném nechápeme naprosto nic).

    Pokud začneš pracovat s popularizovaným stářím vesmíru dle lambda-CDM modelu (cold dark matter) s Velkým Třeskem, tak taky přijímáš dnešní interpretaci rudého posuvu jako Dopplerova jevu způsobeném rozpínáním kosmu. To je věc, která tak nejspíš bude, a jako náhodička, zhruba někde na hranici "kosmického horizontu", tedy v místech, kde nám rudý posuv už všechen signál posouvá někam do šumu, očekáváme současně pozorování artefaktů éry krátce po Velkém Třesku. To je všechno krásně spočítané a vymyšlené, jak by to mělo být, takže zbývá to ověřit pozorováním. Jenže to je právě to: my už víme, že to tak docela nesedí.

    JWST je úžasný stroj, jehož význam popularizátoři vědy možná podceňují. Není to jen další teleskop - je to přístroj, který nám umožňuje pozorovat věci, které by vůbec z prostředí, kde žijeme, pozorovatelné být neměly. Je to naprosto zásadní směr vývoje - protože i když nejsme do kosmu schopni proniknout daleko, můžeme tam pozorovat věci, které ze Země z principu pozorovat nelze, jako třeba velmi chladné infračervené záření. BTW, další podobné možnosti nabízí dlouhovlnný radioteleskop na odvrácené straně Měsíce (odstíněný od rádiového šumu Země) a ve vzdálenější budoucnosti, pozorování z ohniska gravitační čočky Slunce (ve vzdálenosti asi 542 AU, takže trochu problém, ale rozhodně reálnější plán, než přímý mezihvězdný let, akorát méně popularizovaný).

    JWST hned na své první fotce ukázal galaxie z éry, která je sakra blízko velkému Třesku. A ve velmi nedávné době proběhla nová pozorování, podle kterých nejen, že tam ty galaxie jsou - ale jsou už velké a složitě strukturované a tohle je už opravdu velký oříšek, jak vysvětlit - vezmi si, že ta Andromeda je od nás zatraceně blízko, 2.5 mega LY, ale má se s naší Galaxií "srazit" za 2.5 - 4 miliardy let (což je pořád strašně za dlouho, moje číslo je dle wiki a na tvém obrázku je zcela určitě špatně). Dobře.. ale jestli se velké galaxie vyvíjejí takovýmhle šnečím tempem, jak mohly existovat pouhé stovky miliard let po Velké Třesku? Objevilo se na tohle téma pár článků, ale nikdo si zatím netroufá z toho vyvodit nic radikálního. Velký Třesk je tak dobře propracovaný a mnohokrát vyprávěný příběh, včetně syntézy jednotlivých částic a jader, že je něčím jako knihou Genesis současné vědy: je to něco, co se určíš nazpaměť, o čem nepochybuješ. Ale přitom je to možná jen metafora a nepůjde to dát dohromady s tím, co pozorujeme, pokud se díváme dostatečně sofistikovaným způsobem. A co teď: prohlásíme to za dogma a zcenzurujeme data z JWST? vytvoříme konspirační teorii, že nakonec jde jen o nějaké digitální fotky, které můžou klidně být fake a budeme věřit jen tomu, co dokážeme ověřit pozemními teleskopy? Atd. atd. Lidská věda stojí na rozcestí. Bude to stejně zásadní, jako byl konec středověku a začátek novověku.

    Jak sis všiml, i já se pokládám za popularizátora. Ne vědy, protože dnešní věda Eje strašně kolektivní a kooperativní záležitost a mezioborový rozhled je v ní těžký a já sám jako vědec nepracuju, jsem mimo a vím to. Ale můžu pořád být popularizátor historie vědy, protože v té historii se nalézají osobnosti, které s minimálními prostředky dokázali hodně. JWST je postavený na jednoduchém triku: fakt hodně ochladíme teleskop, což na Zemi nejde. Je to stejně geniální čin, jako bylo Cavendishovo vážení Země (dodnes velmi přesné) nebo Erastothenovo měření obvodu Země (mimochodem, kolik toho je dnes pojmenovaného po Cavendishovi nebo Erastothenovi? po Erastothenovi síto na prvočísla, po Cavendishovi nic...). To znamená, že žijeme ve strašně zajímavých časech (řečeno s Pratchettem): brzy se dozvíme nové zásadní "všechno je jinak", jako se ho dozvěděli třeba vrstevníci Galilea nebo Einsteina. A nový Erastothenes nebo Cavendish z těch zásadních pozorování vydedukují nová zásadní čísla, která budou platit tisíce let...

    A ano - nemám rád současné popularizátory vědy. Opravdovou revoluci mezi popularizátory vědy a astronomie způsobil Carl Sagan, který správně předpověděl řadu věcí, spoustu toho inicioval a je samozřejmě mým velkým vzorem. Ale je potřeba být jako on - a ne jen ho papouškovat. Dnešní popularizátoři vědy papouškují špatné věci a málo se zabývají tím, jaké úžasné nové interpretace se nám otevírají a místo kladení lepších otázek jsou okouzleni nabízenými odpověďmi. Které vůbec nejsou tak jisté...

    Kosmologie je jedna z nejúžasnějších vědních disciplín, nejvíc dechberoucí, nabízející největší závrať. Ale barevné obrázky popularizátorů jsem téměř zaručeně vždycky špatně, pokud nejsou stejné aspoň posledních 100 let :-)
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    XCHAOS: Ne všichni jsou tak strašně moc přesvědčený, že sežrali všechnu moudrost světa, jako ty. Opakování matka moudrosti.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: prosimtě, popularizaci kosmologie fakt nebrat. lambda-CDM model má neřešitelné inkonzistence, různé metody měření vzdáleností dávají odlišné výsledky nad rámec statistické chyby, JWST objevuje překvapivě rozvinuté galaxie ve velmi raném vesmíru... dost možná je "všechno jinak". Poměrně jistá je evoluce Slunce, ano, to pozorujeme všude poblíž, u hvězd stejné třídy. Kolize s Andromedou taky, ale té si vlastně vůbec nemusí běžné hvězdné systémy všimnout, z toho ani nemusí být bližší průlety jiných hvězd, než dneska :-) Ale v dalším budoucím osudu vesmíru fakt není moc jasno, takže by byl opatrný. Řešme výhled téhle planety příští 50 let, raději :-) K tomu by bylo dobré být multi-planet species, to ano... ale nějak příčetně.
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    popsci

    KAERO
    KAERO --- ---
    Cinska Chang'e-6 se vzorky:
    Vypada to jako zmensenina pristavaciho modulu sojuzu :) Asi nema smysl hledat novy tvar, kdyz uz jeden funguje?


    Pro srovnani sojuz:
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    GIOMIKY: plus Číňani to plánují rozšiřovat, což je pro ně až tak jednoduché, jako vypustit záložní kopie modulů, které stejně vyrobily pro případ havárie při startu (prostě všechno vyrobili 2x). Budou to mít jen za cenu nosné rakety...
    China to send new modules and co-orbiting spacecraft to Tiangong space station - SpaceNews
    https://spacenews.com/china-to-send-new-modules-and-co-orbiting-spacecraft-to-tiangong-space-station/
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    popsci

    SEJDA
    SEJDA --- ---
    XCHAOS: i Ariane je jenom soukroma firma stojici na statnich zakazkach, kdykoli muze byt nahrazena jinou firmou. Tak tem jinym firmam drzme palce ;)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON: mě prostě ESA-evropanství přijde sympatické, minimálně jsou tam Švýcaři, Angličani a Norové, zkrátka je to jedna ze struktur, které by fakt mohly budit všeobecné sympatie.

    Ariane 6 jako taková je v podstatě špatný vtip, příliš málo příliš pozdě, ale o tom je právě celý ten medální briefing. "jsme loseři, ale máme v rukou aspoň něco", no. Samozřejmě se těším na evropský vícenásobně použitelný methalox stupeň, jak jinak...
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    koukám v roce 2024 se ČR pláclo přes kapsu, no wow :)

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON: ale o tom to je... Němci přece s angličtinou vůbec problém nemaj :-))
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    XCHAOS: mno nevím, nevím.. rozpočtová zpráva ESA (příspěvky nad sto mega :)

    Německo: 1053,3 milionů eur
    Francie: 1050,5 milionů eur
    Itálie: 634,5 milionů eur
    Spojené království: 482,9 milionů eur
    Španělsko: 251,0 milionů eur
    Nizozemsko: 161,0 milionů eur
    Belgie: 138,8 milionů eur
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam