Modelka z přehlídky NHKG

Ve staré kantýně
s vajíčkem v aspiku
drze se natřásá
dívka snů dělníků.

Tváří se vilně
a špulí malé rtíky,
když kroutí pevným zadkem
na staré zámečníky.

Svíjí se v hudbě
pár pih, pár něžných teček.
V chodbě ji proklíná
houf tlustých uklízeček.

Pak jemně pohladí
mladého zedníka,
a tím ho odsoudí
k posměchu publika.

Dá ruku v bok
a hlavu vzhůru,
topičky mají chuť
rozbít jí hubu.

Když ladně odchází
v rukou má květiny,
vousatý valcíř jí
narychlo políbí.

Kdesi v dálce
srazili vagóny
dva posunovači,
kteří si to představili.

IDENTITY: Kdyby se nejmenoval Jarda, ale Honza, tak bych si myslela, že dneska vyučuje deskriptivní geometrii na vysoké škole, nadává na Facebooku, jak jsou ti studenti dneska blbí a nejsou schopni zvládnout jednoduchou látku, a u toho hází namátkově shodu podmětu s přísudkem. Mám jednoho takového v přátelích :D

IDENTITY: ale tu druhou ruskou báseň v červnu si vystřihnul napoprvé. Asi poznámka účinkuje dlouhodobě.

NGANASAN: Používám dosud!

NGANASAN: dobrý je , jak se Jarda nebyl schopen naučit báseň, ale poznámka evidentně zabrala ))

NGANASAN: Na těchhle kotoučkových kapslovkách mi práskala každá druhá kapsle :-) pak přišly ty s věnečkem a to byla jiná káva.