cau,

nenapaad vas kde zacit, pokud shanim autora pripadne dedice autora, ktery navrhl logo pro festival politicke pisne sokolov? jde o tu kytaru na leve strane prilozeneho obrazku.

diky moc za hinty!

NGANASAN: Jinak pěkná sbírka aut z té doby: Škoda 1200 sedan, Praga Lady, Škoda Tudor dodávka, vzadu asi Tatraplan, a Citroen 7CV, nákladní nepoznám, vepředu Renault 4CV, a úplně nahoře vpravo za přechodem asi ruská Poběda.

NGANASAN: Jo, 1958...To jsme bydleli na rohu Vítězné a Zborovské nad kavárnou Olympia a já ten rok šel do první třídy. Vybavuju si pohled z okna na křižovatku a přesně takováhle auta tam byla vidět. O dva roky později (27. května 1960) jsme se přestěhovali na Vinohrady a já dojížděl zbytek druhé třídy tramvají trasou Jiřího náměstí - Karmelitská a zpět. Většinou to byly tramvaje 20, nebo 22 a 7. :)

nekecejte a koukejte. je to hezký i počtvrtý :)

FRDK: přišlo mi to povědomý )))

NGANASAN: Vždyť tohles' nedávno dával :) [ NGANASAN @ ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA V OBRAZECH, ODKAZECH A VE VERŠÍCH ]

Václavské náměstí v roce 1958

RSZ: Zástěnou rozuměj to, že ta skruž byla od volného prostoru oddělena celtou okolo nataženou na sloupcích. Uvnitř byla společnost holých zadků, rameno na rameno...
:-)
ARAON: Myslím, že tam archeology nevolali pokaždé. Oni ty jámy kopali pokaždé a to by se nikdo nevykadil, kdyby tam měli být pořád výzkumníci... když jsem tam byl a zaregistroval jsem to, tak to bylo mnohem dřív. Kosti byly na hromadě hlíny i s knoflíkama a potom to zase zaházeli.
:-)))

FAT: tak to už byl slušný pokrok - zástěna z celtoviny zní v tomhle případě jako luxus:). Můj táta byl v tedy 60 kdy cvicencu bylo asi půl milionu celkem, a takovej luxus si asi dovolit nemohli.

RSZ: presne, tyhle obrazy clovek z hlavy jen tak nedostane:))

Poručík Dub dohlížel tedy nad latrínami.

Táhlá dlouhá latrína o dvou řadách pojmula dva švarmy jedné kumpanie.

A nyní vojáci pěkně jeden vedle druhého seděli na bobku nad vyházenými příkopy, jako vlaštovky na telegrafních drátech, když se chystají na podzim na cestu do Afriky.

Každému vyčuhovala kolena ze spuštěných kalhot, každý měl řemen kolem krku, jako kdyby se chtěl každou chvíli oběsit a čekal na nějaký povel.

Bylo v tom všem vidět vojenskou železnou disciplínu, organizovanost.