MISTR_CHVEJ: Jsem jednou mel tri tejdny duhovy voko. Nejdriv cerveny, pak hnedy, pak zeleny a nakonec zluty... S kamosem jsme po sobe hazely klacky. Trefil me do oka asi deseticentimetrovym klackem o tloustce 2cm, ze vzdalenosti asi 8m. I pres zavreny vicko to dloublo dost. Zaplat panbu bulva to ustala.

SICKBOY4000: nedivím si, obcas si rikam jak jsme mohli prezit mladi bez následků

SOJKA: to zrovna resime...dost bolel i hrachomet, na rourku vod hajzlaku dat balonek..do toho hrach nebo mensi kamen...a strilet to na certy hlavne na mikulase..:)

Jeste mi to pripomnelo diy kuš. hranolek cca 4x4 cm a tak 40 cm delka. Na jednom konci drevene raminko, veprostřed byla prazdna versatilka a druhem konci kolicek. Na raminko se na oba konce dala guma ktera fungovala jako tetiva. Zepředu se versatilkou protahla spejle, napla do gumy a cvakla do kolicku.Pak uz stacilo jen zmacknout kolicek a spejle vyletela. Na spejli se vepředu davalo zavazi aby drzela smer, motali jsme tam dratek a v pozdějším věku pod dratek davali spendliky, aby se to zapichlo. To uz ale bylo dost nebezpecny a kolikrat jsme si to naprali vzájemně do lejtka

SOJKA: jo, praskaly na dvě půlky

NJAL: My je prave nemeli radi protoze hodne skakaly, dělaly ramus a praskaly

ZCR: sanytr jsme škrábali na zdi starýho chlívku, lezli jsme kvůli tomu k sousedovi :)

klasika je taky krabička plná sirek, kterým se před hlavičky vsune ustřižené škrtátko, krabička se zavře, úhledně zabalí do alobalu a pak pořádně omotá izolepou... no a pak se s tím mrdne o zem/stěnu...
fajnšmekři přicukrovávali vnitřek sanytrem apod....

JESTEDMAN: My jsme jeste delali rakety tak, ze jsme nastrihali cinskej pinpongac do alobalu, na jednu stranu se dala jehla a zamotalo se to jako joint.Pak se ta jehla vyndala a vznikl tim prostor pro unik splodin.Pak se pod tim zapalila sirka a kdyz to vevnitr chytilo,tak to odletlo.

Musel si mít ale cinskej pinpongac, ty cesky Idealy nehorely.

To byly casy, dneska uz si haranti vsechno koupej bez invence

SOJKA: nejlepší dýmovnice byla z celuloidu, za nás už nebylo moc celuloidových filmů, tak jsme používali pravítka, kus zabalit do alobalu, zapálit konec, zašlápnout a šoupnout někomu pod dveře. Jinak kamarádův otec dělal v kamenolomu, tak jsme měli přísun zápalnic a takovejch divnejch cca 20cm sirek, který dávali šílenej plamen a hořeli i pod vodou