N_I: moje babička na moravě měla vždycky hroznou ostudu, přijeli vnuci na prázdniny, a trávili celý dny na smeťáku. Ale vesnickej smeťák byl tehdy něco jinýho než dnes, od našich jsem byl třeba pověřenej sbírat starý starožitný zavařovačky se skleněným víkem..

a meli jste za mestem nebo vesnici taky ten prima smetak kam se chodili hrat ruzny hry? ohen a lybar byla klasika...nam tam jeste vozili ruzny veci z nemocnice...tak par sneku to vcelku vodsralo pri pokusech....malou plynovou bombu sme do vohne nakonec nehodili a vymekli sme...

já jel v hypermanganu (jemně drcený, v malé krabičce) a stříbřence, jen to bylo dost drahé, stříbřenka stála pár desítek korun (krabička kde byla plechovka laku a hliníkový prášek který se v laku rozmíchal). Šlupky to teda byly pořádný.. Musím říct, že do dneška si občas s dětma objednáme něco na praskovekovy.cz a něco uděláme, jen to už odpaluju bezdrátově:) https://www.youtube.com/watch?v=BR6P-883TLQ

BIO23: Stačilo i dupnout.

My jsme zase po sobe strileli jilovejma koulema pomoci proutku.. to uz bylo na vetsi vzdalenost..
cca metr dlouhej vrbovej prut tak aby dobre pruzil na konci max 5 mm v prumeru a na to se napichla koule z jilu nebo dobre lepivy hliny. velikosti asi jako pingongac.
A pak napadlo nekoho vyzdobit okna nejvecim prudicum ze sidlaku:)
Jinak nize popsane zbrane jsme plne vyuzivali taky:)

Nábojky do poplašňáku jsme balili do spořiče tabáku, umotali "doutnák", zapálili, odhodili a urychleně se vzdálili. Bylo to moc prima pozorovat, jak ty lidi nadskakovali... A klika byla, že nás nikdy nikdo nepodezíral a nehonil.
:-)

Ja jsem se celkem brzo dostal k startovaci pistolce tohoto typu

a praskal jsem celkem bezpecne, byly to rany, pekne se to ozyvalo mezi panelaky. Limitoval me nedostatek munice, kterou jsem si pochopitelne nemohl koupit sam.

30 let pote me napadlo vzit to na strelnici a jake bylo moje zklamani, ze ta rana byla vyrazne slabsi ve srovnani s kapesnim browningem jen o neco vetsich rozmeru (.25ACP), z detstvi si to pamatuju jako "opravdu velky rany" :-)

FRDK: jsem si takhle jednou usmyslel rozmlátit poplašňák kladivem.sedl jsem si k tomu na patník a mezi nohama se do něj snad na potřetí trefil... rána jako z děla,v uších pískot,kladivo někde v prdeli a ve stehně zaseklý "šrapnel"...:)....taky jsme poplašňáky opatrně napichovali na šipky a házeli po sobě....a ještě jednu: pamatuji jak se k nám do města nastěhoval jakýsi ruda.říkali jsme mu pyrotechnik.měl potrhanou hruď z toho jak odpaloval důlní rozbušku.prodával nám za korunu rachejtle balené ve staniolu a vyrobené z travexu...lítaly ohromně vysoko.pak se na to vysral...začal se věnovat spolužačce. vůl:)

my zase hráli v lese granátometnou válku...stáli jsme naproti sobě v "četách" a pálili klackama. výstřel spočíval v mlácení čaganem o kmen stromu ve směru protivníka. roztočené ůlomky letěly celkem rychle a nečekanými směry...mířit moc nešlo,za to rozseknout čelo ano :)

ja si pamatuju, ze v lovene nebo rybarskejch potrebach se dal poridit dokonalej rybarskej krmici prak - masivni umelohmotny telo s tlustou gumou s kapsou na munici:)

Inovace

já měla dva starší bratry, takže skobičák vlastnoručně vyrobený byl nutnost :D

tejden o skobicacich a hrachometech, slusny.