JONY: Cha! Pro zmrzlinu do termosky jsme taky chodívali :D To říkám, prazážitky :D

FREELA: zas mám o záhadu míň

Pamatujete limonády v igelitovým pytlíčku s brčkem ?

NAGASAWA: v souvislosti s tim Pifem, me nedavno docela dostalo zjisteni proc se sem Pif vubec dovazel a prodaval jako jedinej zapadni komixovej casopis. Vydavatelem byla totiz francouzska komunisticka strana.

Nejlepší vzpomínky z socíkovského dětství na zmrzlinu mám z Prostějova. Na jeho okraji tam tenkrát otevřeli takovou malou prodejničku zmrzliny, kde měli - na tu dobu neuvěřitelné množství druhů a překvapivě i velmi dobré (alespoň v mojí paměti). Vždy, když jsme jeli s rodiči o prázninách k prarodičům, kteří bydleli kousek od Olomouce, tak se jelo přes Prostějov a byla pravidelná zstávka na zmrzlinu, plus máma vždy nakoupila do termosky.

Kvalitativě to překonala jen zmrzlina z dovolené na Hvaru v Chorvatsku.

Krásné vzpomínky :)

JONY: ty kostky si pak lidi davali na auta jako "kouli" :)

Na zmrzlinu se prodávala instantní zmrzlinová směs Mixar. "Vanilková" pouze. Vyráběli jsme z ní doma zmrzlinu, která měla úplně stejně chemicky vanilkovou chuť jako v cukrárně. Ale konzistence byla tragická, něco jako popisuje NAGASAWA. Holt ve výparníku (protože mrazák byl v 70. a 80. letech luxus) to zkrystalizovalo.

JONY: vybavuji si, že se to prodávalo v různých barvách. Čistě minimalistická plastová kostka cca 6x6x6 cm, na každé straně jednoduše vylisované puntíky dle klasické hrací kostky. Otevíralo se to tuším na straně s 1 a byl to velký kruhový otvor po celé té jedné straně, co se dal otevřít a zase celý zavřít. Mělo to tu výhodu, že po vypláchnutí se tím po sobě dalo házet na koupališti nebo to různě částečně plnit vodou a dělat různé kravinky. Zda barvy nějak korespondovaly s ovocnou příchutí netuším.

CABA: i olympus byl mandarinka - viz [ FREELA @ ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA V OBRAZECH, ODKAZECH A VE VERŠÍCH ]

CABA: *Pompela

JONY: chm sakra, to si nevybavuju. jednu dobu jsme meli obdobi DIY zmrzliny, kdyz se nam podarilo urvat francouzsky Pify v prodejne zahranicni literatury, kde byly plastovy formy na nanuky. Matlali jsme do toho co se dalo - od jahodovyho mlika ze sacku, az po jahodovy granko s mlekem. Bylo to hrozny, meli jsme z toho poskrabany jazyky, ale pocit, ze mas doma zapadni algidu, stal za to.

Jinak se sestrou jsme si vyráběli vlastní mražené dřeně z klasických dětských ovocných přesnídávek :)

NAGASAWA: já si teď vzpomněl na ranné dětství a takovou tu dřeň co se prodávala v takových umělohmotnách kostkách ve stylu klasické kostky na člověče nezlob se. Ale vybavuji si, že potom prostě zmizely ještě za socíku.