NAGASAWA: jo, přesně tam. a kiwi jsem si taky vybavil jako první! :) jeho chuť jsem znal jen tam odsud. ani jsem nevěděl, jak vypadá. stála se tam fronta do schodů a zmrzlinu do ruky točili nesmyslně v prvním patře. dole snad cukrárna nebo co.

a možná máš i pravdu, že to byl tak devadesátej rok. chodili jsme tam s klukama ze školy. komáři padli, když jsem byl v prváku, tak mi to možná lehce splývá. každopádně to bylo aspoň těsně postkomunistický :)

a jinak se zmrzlinou - pokud jste zažili konec osmdesátek v Praze, tak asi nebyl větší vrchol než světozor (kua, nebo sevastopol?) - prostě nahoře vpravo na václaváku. neviděný příchutě a na tehdejší dobu překvapivá kvalita. i když to imho spíš byla zmrzlá ochucená voda než ty klasický smetanový zmrzliny.

MILKOV: zajimavy info, diky. vzdycky jsem si rikal, jakou technologii tu drobotinu zpracovavaji.

LADJA: ad kostky se zmrzlinou nebo dření:

ty kostky znovu vyráběl někdo tak před deseti lety. vím to naprosto jistě, protože jsme s kámošema jezdili na jachty na orlík. a jak tam máte nohy na palubě v takovým uzavřeným prostoru, tak jsem myslel, že si pod nohama budeme hrát kostky. bohužel jsem jich šest dohromady nikdy nesehnal.

měl by s tím zase někdo začít :)

DIVER: to byl nakej strafbatalion ne?:))) fujtajbl.

JONY: tresčí játra super. ale asi zase tak výjimečný nebyly. otec mi říkal, že je nemůže jíst od vojny. byli někde na cvičení tři dny, dali jim bednu tresčích jater a žádnej chleba. asi bych to pak taky už nikdy nejedl :))

NAGASAWA: fuj ty fialky jsou skoro tak odporny, jako naky polsky bonbony:))

MISAEN: nebyly to lesnenky?

dík, to jsem taky našla, ale bojím se, že tam nejsou ty zelené, které mi chutnaly víc, a myslím, že i sáček byl jiný - ale paměť je ošidná a půl století udělalo své :-)

MISAEN:

Nevíte, jak se jmenovaly bonbonky ve tvaru kávového zrna, v pytlíku byly tmavě hnědé právě s příchutí kávy, a ty druhé měly světle zelenou barvu?