JAMILLOS: meoskop vytáhneme s dětmi tak jednou za 1/4 roku a baví to pořád, máme mezi kotouckama dokonce "new York 1975", docela se divím že to není Leningrad:)

stereoskop od meopty, to mám doma kotouče. akorát mi to kluci rozbili dřív, než se to naučili používat. je možnost zapůjčit, nebo se nějak domluvit.

TAPINA: Jooo, podle Googlu je to ono. Představ si, jak by se dítě bavilo před... no nic, to tu všichni chápem. Je to zkrátka naprosto úžasný. :)

CROSS: No ano, měl jsem taky tu s jedním převodem, bez přehazovačky, s rovnými řidítky, ten převod byl geniální, jelikož se s ním dalo i do kopce, i dlouhé rovinky, záhada ;)
Naši to koupili někdy kolem osmdesátého roku, ještě mě na tom otec vozil v dětské sedačce, pak po letech jsem bicykl podědil a nemohl si jej vynachválit. Jezdil jsem s ním těžký kros.
Pak po revoluci jsem si pořídil to Joko, poprvé jsem najel na obrubník a zkřivený ráfek. Velice rychle se začalo rozpadat a byl jsem rád, že jsem se jej pak za pětikilo zbavil.
Potom jsem jezdil znovu na esce až do konce devadesátek, než mi ji taky šlohli.

FRDK: asi neni Eska jako Eska. Já jsem míval single speed Esku zelené barvy s rovnými řídítky, protože rodiče v době, kdy mi kupovali v půlce osmdesátek nástupce dětskýho kola, nic jinýho nesehnali. Brácha pak koncem osmdesátek dostal dámskou Libertu barvy červené, zřejmě ze stejného důvodu. (Tu jsem měl radši, protože byla obutá do nějakejch tlustších gum a dalo se s ní solidně jezdit v terénu.) Favorita otec sehnal po značných peripetiích až někdy v létě '89, byla to velká sláva.

Mončičák, zvláštní tvor. Kdo ví, zda existuje i ve skutečnosti...

N_I:
A ještě hnědýho, pruhovanýho...ještě je mám schovaný:-)