RSZ: my v tom cvičili už ve školce, v těch s chobůtkama. Prostě ranní rozvička, ale v maskách.
A trochu se mi to líbilo, protože mně to nevadilo a moje sestřenice, kterou mi pořád dávali za vzor, se bála a děsně řvala. :)

ZUULUU: to hodně záleželo na učiteli, měli jsme psycho komunistickou krávu a cvičení bylo jako v armádě (7leté děti!). Později to byly výlety s 10minutovkou branného výkladu, na které se každý těšil.

Spofavit si vybavuju jen matně, já miloval Pleumolysin v tabletách. Když sem byl nemocnej, dávala mi ho babička a to sem moh žrát jak bonbóny.

TAPINA: já jednou něco stipnul v domácí lékárně a normálně jsem to ocucal, jak z instruktážního filmu o nezabezpečené lekarnicce a nezodpovědných rodičích :)

Nejsem si jistý, jestli Spofavit neobsahoval kodein. To by leccos vysvětlovalo :)

TAPINA: Viď. To byla jediná dobra věc na tom, když byl člověk nemocnej. Teď si říkám, jestli jsem měl rad tu zvláštní chut, anebo jsem na tom byl zavislej.

NAGASAWA:
Sirup nepamatuju. ...

HOORKA: Btw ten sirup se jmenoval jak? Taky spofavit? Byl na něm myslím kluk v čepici a na víčko se dávala odměrka věčně ulepena od cukru.

To je fakt...

MAARAB: Me Mumu strasilo cely detstvi ;o)

PALEONTOLOG: Trhavina se prej používala v době nedostatečný mechanizace na vykácenejch pasekách k "vytrhání" kořenovejch balů po pokácenejch vzrostlejch stromech. Teda aspoň Krušnejch mi to tak řikali.