RSZ: Já si takhle po babičce vzal v zásadě jenom příbory, protože sou fakt super. Sou teda pěkně těžký, takže by se v zásadě kvalifikovaly jako chladné zbraně, ale jí se s nima skvěle. Mám ale podezření, že se naopak možná nekvalifikujou jako československý socialistický, protože jsou tak starý, že vidličky nemaj na koncích špičky, ale takový placičky za ty desetiletí narážení do den talířů. Co mě trochu sere je, že máme jen pět lžic... Zhruba tyhle to jsou. Kdyby někdo tušil, co to je za značku a jak hledat (jinak, než googlit "staré příbory"), tomu bych byl vděčnej. Rád bych získal tu chybějící lžíci.
Plus teda po ní mám doma Barcarolu, nefukční. Jednou si z ní udělám case na PC.

LADJA: možná už jsem to tu psal, ale je to snad jediná věc, co jsem si po babičce vzal domů. Měl jsem je rád jako děcko a teď je mám ve vitríně jak důchodce:)

Ono se z nich pilo velice dobře. Byly lehké, měly objem tak akorát, dobře se držely v ruce a měly příjemný tlustý okraj.

LADJA: ty sme meli doma, uplne bych zapomnel, ale velblouda jsem si dopraval u babicky :o)

myslim, ze inspiraci mely byt ty od francouzske horcice, tam byli ale trosku dal...:)

Říkám si, jestli budou další generace takhle vzpomínat třeba na sklenice od Nutelly. Schovávám je, ty malé. Jsou to velice příčetné skleničky na pití a nevadí, když to děti rozbijou.

Velbloud ano, Pikant taky neznam. A to u babičky, podstatnou část skleničkový výbavy na chatě i doma tvořili právě sklenky od hořčice. zajimavý!!

VOYAGER: Jo, orientální byla s velbloudem, ty sem měl moc rád. Babička měla ty, i ty Bona. Ale ty pikant vidím prvně

MAR_TINA: nápojová souprava z hořčičného křišťálu

PREDSEDA: má to termín "pít z hořčičáků"

VOYAGER: Jo, jmenovala se Bona a z těch skleniček jsme doma pili ještě koncem 90. let.

Pamatujete na tu hořčici co byla ve sklenicce s plastovym vickem ?

Minigolf jsem si od dětí na chvíli půjčil a nakonec jsem si s ním hrál hodinu a půl. Je to super hra.