Začátkem dvadesátek se z nějaké nostalgie začali tyhle prvorepublikové pochoutky znovu vyrábět. Já pamatuju, jak nám maminka přinesla mejdlíčka a fialky, že to je taková vzácnost, že to v dětství jedli všichni. Tak jsme to ochutnali a velice rychle vyflusli do koše. Maminka říkala, že zapomněla, jak to chutná, ale hned jak si kousla, věděla, že chuť zůstala. A taky si vzpomněla, že to vlastně nesnášela. Fialky byly takové fialové bonbónové kytičky navoněné. To se nějak snědlo, ale mejdlíčka zůstala. Hnusná škrobová chuť.